Razantní růst poptávky po sledování osob potvrzuje mluvčí T-Mobilu Martina Kemrová. "S ohledem na zmizení Aničky je poptávka obrovská. V porovnání například s loňským rokem se zájem zvýšil o desítky procent," cituje MF DNES mluvčí. V současnosti kolují mezi lidmi už stovky sledovacích zařízení.

Nejjednodušší varianta velká jako krabička od sirek se prodává zhruba za čtyři tisíce korun a rodičům dokáže jen posílat SMS s údaji o poloze dítěte. Složitější a o něco dražší verze se používá už delší dobu například pro sledování pohybu seniorů a lidí s Alzheimerovou chorobou, kteří mohou nenadále ztratit orientaci.

Jak zařízení funguje? V jednodušším provedení je možné nastavit například polohu rodinného domu jako výchozí bod a přístroj naprogramovat tak, aby zaslal SMS s aktuální pozicí ve chvíli, kdy se dítě vzdálí třeba z okruhu 500 metrů od domu. "Od zmizení Aničky nám poptávka po těchto přístrojích desetinásobně vzrostla," řekl MF DNES Petr Pilin, obchodní ředitel firmy Macro Weil, která tyto moduly dováží a prodává. Podobné produkty nabízí řada dalších firem.

Zatímco například Charlie Hedges z britské nevládní organizace, která se zabývá hledáním ztracených dětí, podobná zařízení na semináři v Česku doporučoval, jiní je ostře kritizují. Odpůrci upozorňují na to, že sledovací přístroje nemohou zabránit únosům a přehnané lpění na jejich používání může narušit psychiku dětí. "Velmi se obávám toho, aby podobná zařízení nezačali lidé přeceňovat a zanedbávat kvůli nim výchovu a skutečnou kontrolu dětí," cituje MF DNES například policejní psycholožku Ludmilu Čírtkovou.

Podle předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce podobné přístroje mohou být přínosné pouze tehdy, pokud se dětem dají jen v rizikových situacích, píše MF DNES.

-Zdenek Michora,Mediafax