"U problematiky školného je zmiňován zejména finanční aspekt, ale pravdou je, že zavedení školného má i řadu kladných nefinančních přínosů. Existují i dopady negativní, ale značnou část z nich lze eliminovat právě půjčkami pro studenty," řekl Münich.

Jako příklad nefinančních přínosů Münich uvedl selektivní možnosti rozvoje škol, informační a autoregulační roli školného a racionalizaci rozhodování studentů i jejich rodičů.

<%Anketa154%>

Účastníci prezentace dále jako značný problém popsali nízkou zaměstnanost matek. Ta je úzce spojená s nedostatečně rozšířenou a kvalitní předškolní péčí. "Zvýšení participace žen ve věku 20 až 40 let o deset procentních bodů by okamžitě snížila roční deficit průběžného penzijního systému o deset miliard. To je třetina současného deficitu průběžného penzijního systému," řekl Münich.

Míra zaměstnanosti matek podle studie patří mezi nejhorší v Evropské unii. "Kdybychom byli katolická země, uměl bych si to nějak interpretovat, ale v ateistických Čechách tomu moc nerozumím," dodal Münich.

Další návrhy NERV se týkají skladby vzdělání. Povinná výuka jazyků by se měla omezit jen na angličtinu a ušetřený čas by měl být věnován IT technologiím, finanční gramotnosti a právní gramotnosti. "Když lidé vyjdou ze školy, znají Mendělejevovu tabulku prvků, vědí, jak se jmenuje prezident a jak se volí, ale nikdy neslyšeli o živnostenském oprávnění, nevědí, že se platí nějaké daně a jak se platí," dodal k této problematice profesor a člen NERV Michal Mejstřík.

-Jiří Táborský | MED