Ovocnáři odhadují, že se letos v České republice sklidí celkem 85 810 tun ovoce, což by bylo o 48 procent méně, než činí průměr za posledních pět let (166 178 tun).

Jediným důvodem rekordně nízké sklizně je podle Ludvíka vlna pozdních jarních mrazů, která zasáhla většinu území ČR ve dnech 4. až 6. května.

"Letošní sklizeň bude nejnižší za posledních 50 let. Mohou za to mrazy, které přišly v prvním květnovém týdnu, kdy bylo ovoce nejzranitelnější. Teploty ve dvou metrech nad zemí se v pěstitelských oblastech pohybovaly kolem minus dvou až minus pěti stupňů Celsia, některé sady byly vystaveny působení mrazu i deset hodin v kuse, a to tři dny po sobě. Zásadním problém bylo to, že šlo svým charakterem o zimní mráz, nikoliv jen přízemní mráz, který bývá v květnu častým jevem. Mrazy tak zasáhly i jabloně, které jsou jinak nejodolnějším ze všech u nás pěstovaných ovocných druhů," prohlásil Ludvík, podle kterého byly květnové mrazy přírodní katastrofou.

"Právě jabloně jsou u většiny ovocnářských podniků stabilizační plodinou, která tvoří základ produkce. Z těchto důvodů je právě citelné poškození ploch jabloní vážným problémem zasahujícím do existence podniků. Někteří lidé totiž přišli o celý zdroj příjmů," dodal Ludvík, podle kterého se ovocnáři s žádostí o pomoc už obrátili i na ministerstvo zemědělství.

Velmi silně bylo podle Ludvíka poškozeno na 6 400 hektarů sadů, kde bude úroda minimální nebo dokonce žádná. Nejvíce mrazy poškodily jahodníky a rybízy. U meruněk v severních Čechách a jahodníku mráz poškodil dokonce i porosty. "Vážné hospodářské škody jsou také na úrodě jablek, kde je silně poškozena více než třetina ploch. Část plodů, zejména u jádrovin, které se po mrazech vyvíjejí dál, začíná praskat, deformovat se nebo mít různá poškození slupky. Toto ovoce tak bude určeno pouze ke zpracování za výrazně nižší cenu," podotkl Ludvík.

Podle prvních odhadů prý jen škody ovoci dosáhnou půl miliardy korun. "Uvedená ztráta bude mít výrazný dopad na ekonomiku ovocnářských podniků. Budou muset omezit plánované investice, řada podniků už nyní propouští zaměstnance a výrazně omezuje veškeré výdaje," upozornil Ludvík.

Pěstitelé se podle něj nemohli mrazům bránit ani pojištěním sadů. "Kromě jahod není možnost uzavřít pojištění u žádné komerční pojišťovny na další ovocné druhy. Před třemi lety začala Ovocnářská unie spolu s Českou pojišťovnou připravovat podmínky pojištění proti mrazu u jablek. Pojištěno v letošním roce bylo jen několik firem a zatím spíše jde o ověření takového pojistného produktu v praxi," vysvětlil Ludvík.

Tato absence pojištění proti mrazu znemožňuje ovocnářům čerpat dotace z Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) v programu "Zemědělské pojištění", jelikož podmínkou přidělení dotace je právě uzavření pojištění na dané riziko s komerční pojišťovnou. "Proto jde v případě jarních mrazů o nepojistitelné riziko a stát by měl v této situaci ovocnářům v rámci možností, které mu dává Evropská unie, pomoci," požaduje Ludvík.

* Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUS), Zdroj: Ovocnářská unie ČR

-Filip Sušanka | MED