Pokud se mezinárodní společenství nedohodne na spolupráci, dojde k oslabení ekonomik, ke vzniku ochranářství a k izolaci jednotlivých zemí. Během návštěvy Spojených států to uvedla generální ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardová. "Přesně k tomu došlo ve třicátých letech dvacátého století a to, co pak následovalo, není něco, na co bychom se mohli těšit," citoval Lagardovou deník Guardian.

Lagardová své dosud nejsilnější varování ohledně povážlivého stavu světové ekonomiky pronesla ve chvíli, kde se zostřuje obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a současně se přitvrdily útoky francouzské politické reprezentace na Velkou Británii, napsal ve svém pátečním vydání deník Financial Times.

Lagardová byla nucena snížit předpovědi MMF ohledně globálního hospodářského růstu na příští rok a vyvíjí tlak na země mimo eurozónu, včetně Británie, aby hrály podstatnější roli při řešení krize v eurozóně.

Podle plánu MMF, schváleného minulý týden na bruselském summitu, mají evropské země přispět celkovou částkou 200 miliard eur. Vnější svět má také přispět. Peking to zatím odmítá a tvrdí, že si Evropa musí vyřešit své problémy sama.

"Není jediná ekonomika na světě, která nebude postižena krizí, jež nejenom vzniká, ale přímo eskaluje. Není to krize, kterou může vyřešit jen skupina zemí. Doufejme, že ji vyřeší všechny země, všechny regiony a budou jednat společně," uvedla Lagardová s tím, že krize v eurozóně je tak obrovská a má tak velké dopady pro ostatní svět, že ji evropské vlády samy nevyřeší. Současně vyzvala Velkou Británii, aby opustila své izolacionistické postoje a zapojila se do společné evropské snahy o zastavení ekonomické krize.

Na britskou hospodářskou politiku zatím zaútočili jak francouzský ministr financí Francois Baroin, tak guvernér francouzské národní banky Christian Noyer. Francii hrozí snížení ratingu a Noyer vyjádřil názor, že by nejprve měl být rating snížen Británii. Baroin zesměšňoval Británii ve francouzském parlamentu.

"Velká Británie je ve velmi obtížné hospodářské situaci. Deficit má skoro na hranici Řecka, zadluženost má podobnou jako Francie, má daleko vyšší hrozbu inflace a předpověď hospodářského růstu je silně pod průměrem eurozóny. V takové situaci udělala Británie rozhodnutím nepřistoupit ke změnám Lisabonské smlouvy a jen přihlížet evropské snaze o zastavení krize opravdu odvážný krok," citoval Noyera deník Guardian.

-Ondrej Fér | MED