Škrtání výdajů, zvyšování daní a strukturální reformy v ekonomice, to jsou recepty pro ozdravení veřejných financí v  zemích, kde finanční krize a následná recese zanechaly ve státním hospodaření hluboké díry a rostoucí dluhy. Nutnost snížení rozpočtových schodků pocítila loni nejvíce patrně Evropa, když kvůli  hrozbě státního bankrotu musela Evropská unie zachránit Řecko a pomoci Irsku. Řada ekonomů varuje, že letos se tento zatím krátký seznam může rozšířit o další jihoevropské země. Hovoří se o Portugalsku, Španělsku a dokonce i Itálii.

Státy sdružené v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vykázaly loni deficit veřejných financí 7,5 procenta HDP, což je vysoko nad tříprocentní hranici, která se obecně považuje ještě za udržitelnou. Letos se celkový deficit všech zemí OECD má snížit na 6,1 procenta HDP. To je stále hodně. Jedním z hlavních úkolů vlád je proto vytvořit plán, který v příštích letech tento poměr výrazně sníží a zastaví růst státního zadlužování.

OECD proto oslovila ministry financí Francie, Německa, Irska, Koreji, Mexika, Nového Zélandu a Jižní Afriky s otázkou: „Jak hodlá vaše vláda spravit veřejné finance a zároveň udržet růst ekonomiky a rozsah poskytovaných veřejných služeb?“

Christine Lagarde, Francie

Vláda se snaží nastartovat hospodářský růst strukturálními reformami. Inspirovali jsme se v anglosaských zemích a vytvořili jsme režim samopodnikatele určený pro osoby samostatně výdělečně činné. Chtěli jsme tím omezit některé překážky pro vznik firem. Jde o jednoduchý mechanismus. Neplatí se žádné sociální pojištění, pokud podnikatel nemá obrat. Rovněž se zrychlily a zjednodušily administrativní formality. V prvním roce díky tomu vzniklo 320 tisíc nových firem, které vykázaly dohromady obrat miliardu eur.

Od penzijní reformy si vláda slibuje zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. Přijatá opatření navíc automaticky sníží výdaje státu a zvýší počet pracujících v ekonomice. Do budoucna chce vláda podpořit francouzské firmy v konkurenceschopných odvětvích. Tyto investice přidají k růstu ekonomiky 0,3 procentní body.

Wolfgang Schäuble, Německo

Německo v roce 2009 zahrnulo přísná rozpočtová pravidla do ústavy. Takzvaná dluhová brzda vyžaduje, aby vláda v roce 2016 hospodařila s maximální strukturálním deficitem (deficit očištěný od vliv hospodářského cyklu – pozn. red.) 0,35 procenta HDP. Od roku 2020 budou mít jednotlivé spolkové země zakázáno hospodařit s jakýmkoli strukturálním schodkem.

Protože více než polovinu výdajů spolkového rozpočtu tvoří sociální výdaje, nemáme jinou volbu než tyto výdaje seškrtat. Svůj díl úspor budou muset nést firmy a státní zaměstnanci. Německé podniky přispějí k ozdravení rozpočtu tím, že budou dostávat menší dotace a energetické firmy, finanční instituce a letecké společnosti budou platit vyšší daně. Státní zaměstnanci se budou muset vzdát slibovaného růstu platů. V armádních výdajích vláda ušetří tři miliardy eur ročně.

Brian Lenihan, Irsko

Konsolidace veřejných financí začala v půlce roku 2008. Celková hodnota výdajových škrtů a vyšších daní se blíží 15 miliardám eur. Nehledě na statistický dopad kapitálové pomoci bankovnímu sektoru na veřejné finance, dosáhneme letos stabilizace vládního deficitu.

V rámci čtyřletého plánu pro rozpočty a růst jsme potvrdili závazek dostat deficit rozpočtu pod tři procenta HDP do roku 2014. V příštích čtyřech letech se bilance rozpočtu vylepší díky škrtům a vyšším daním o dalších patnáct miliard eur.

Yoon Jung-Hyun, Jižní Korea

Jižní Korea je modelový příklad, jak se vyrovnat s hospodářskou krizí. V roce 2009 naše ekonomika rostla o 0,2 procenta, loni jsme očekávali růst 5,8 procenta. Díky tomu jsme očekávali, že deficit veřejných financí klesne ze 4,1 procenta HDP na 2,7 procenta HDP. Na základně tohoto vývoje si vláda stanovila cíl dosáhnout vyrovnaného rozpočtu v letech 2013 a 2014.

Vláda proto bude dodržovat pravidlo, podle něhož vládní výdaje porostou o dva až tři procentní body pomaleji, než rozpočtové příjmy. Zároveň vláda změní strukturu výdajů a jejich rozdělení. Hlavními oblastmi vládní podpory bude výzkum a vývoj a školství, což připraví základy pro udržitelný růst. Výdaje na zdravotnictví, sociální systém a trh práce podpoří vytváření nových pracovních míst a stabilizují životní úroveň.

Zaměříme se i na zvyšování efektivity vládních výdajů například zpracováváním studií proveditelnosti před vytvořením nového výdajového titulu či osekáním financí pro neefektivní programy. V oblasti příjmů se chceme držet principu nízkých daní a široké daňové základny, což podpoří investice, zaměstnanost a celkový růstový potenciál ekonomiky.

Ernesto Cordero Arryoo, Mexiko

V letech 2007 až 2009 Kongres schválil dvě fiskální reformy. První reforma z roku 2007 posílila systém správy daní, aby byl schopen lépe bojovat s daňovými úniky. Zároveň zvýšila příjmy z daní, které se neváží na těžbu ropy. Reforma z roku 2009 zvýšila spotřební daně, daně ze spotřeby a příjmů.

K tomu vláda přijala sérii opatření k efektivnějšímu používání vládních výdajů a ke zjednodušení právní rozpočtového rámce. Díky tomu mohlo Mexiko i v době krize věnovat historicky nejvyšší prostředky na investice do infrastruktury a sociálního rozvoje.

John Whitehead, Nový Zéland

Po patnácti letech rozpočtových přebytků se v roce 2009 země propadla do hlubokého deficitu. Rozpočtovým schodkům budeme čelit ještě pět let. Cítíme dopady nižšího výběru daní, slabé domácí spotřeby a pomalejšího oživení, než jsme čekali.

Vláda proto omezila budoucí růst vládních výdajů na zhruba 0,5 procenta HDP ročně. Od prosince 2008 jsme zrušili zhruba 5,4 procenta, tedy 2200 míst ve státní správě. Snížili jsme daně z příjmu fyzických osob a firem a naopak zvýšily daň z přidané hodnoty. Tím jsme chtěli podpořit konkurenceschopnost ekonomiky a nasměrovat ji k většímu exportu a úsporám.

Pravin Gordhan, Jižní Afrika

Během krize v letech 2008 a 2009 vláda zvýšila výdaje na sociální programy a infrastrukturu navzdory klesajícím příjmům státního rozpočtu. Mohli jsme si to dovolit díky předchozí šestnáctileté obezřetné rozpočtové politice. Měli jsme prostor pro rozpočtový deficit 6,7 procenta HDP v roce 2009 a 5,3 procenta  v roce 2010. Plánujeme schodek snížit na 3 procenta HDP do roku 2013.

Nechceme utrácet na úkor příštích generací. Nicméně, pokud to bude nutné, budeme si půjčovat na investice, které zlepší fungování ekonomiky a přitáhnou soukromé investice. Vyšší veřejné a soukromé investice jsou totiž nutné pro zvýšení našeho růstového potenciálu a vytváření nových pracovních míst.

-Více na Profit.cz