Pokud spácháte závažný dopravní přestupek anebo pokud se po několika drobnějších přestupcích takzvaně vybodujete, přicházíte na určitou dobu o řidičské oprávnění. No a to znamená, že byste měli na úřadech také odevzdat svůj řidičský průkaz.

Jaké komplikace vám způsobí to, že si „řidičák“ ponecháte, naznačuje další pokračování cyklu Ochránce. I tady platí staré známé pravidlo, že „neznalost zákona občana neomlouvá“. A proto ten, kdo zapomněl průkaz odevzdat z nevědomosti či roztržitosti, dopadne pravděpodobně stejně špatně jako ten, kdo si jej ponechal úmyslně.

Kancelář ombudsmana také upozorňuje, že si musíte hlídat konec platnosti svého řidičského průkazu – a uvádí i názorný příklad co se může stát, když lhůtu k výměně řidičského průkazu zmeškáte.

Příklady zabavených řidičáků ze života

Paní F. byl uložen trest zákazu řízení. Nebyla přitom dostatečně poučena o tom, jak postupovat po uplynutí trestu, tj. o tom, že nemůže začít rovnou řídit, ale musí nejprve požádat o vrácení řidičského oprávnění. Paní F. neodevzdala řidičský průkaz (a nikdo jeho odevzdání nevymáhal) a když uplynula doba trestu zákazu řízení, začala normálně řídit. Při běžné dopravní kontrole policisté zjistili v registru řidičů, že jí bylo odebráno řidičské oprávnění. Namítala, že trest zákazu řízení už uplynul. Protože však nepožádala o vrácení řidičského oprávnění, v registru byla i nadále vedena jako osoba, které bylo řidičské oprávnění odebráno. Řízení bez řidičského oprávnění je přestupkem, za který je ukládán i zákaz řízení, proto policisté nemohli záležitost vyřídit blokovou pokutou, ale sepsali záznam, který předali příslušnému obecnímu úřadu. Paní F. tak v současné době hrozí, že dostane pokutu 25-50 tisíc a znovu zákaz řízení.

Ochránce je přesvědčen, že postih za tento přestupek je velmi tvrdý – řidič, který se ho dopustil z nevědomosti, je trestán stejně tvrdě jako řidič, který nikdy řidičské oprávnění nezískal a vědomě řídí bez řidičského průkazu.

Paní S. se na ochránce obrátila se stížností na postup správních orgánů, které se zabývaly podezřením z přestupku proti pořádku ve státní správě a územní samosprávě. Tohoto přestupku se měla dopustit tím, že v zákonné lhůtě nepožádala o výměnu řidičského průkazu. Stěžovatelka své prodlení obhajovala tím, že utrpěla zlomeninu dominantní (pravé) ruky, kterou měla v sádře. Ze zaslaných podkladů ochránce zjistil, že stěžovatelka požádala o výměnu řidičského průkazu, jehož platnost končila 31. 12. 2010, až dne 11. 2. 2011, přičemž dle zjištění Magistrátu města Chomutova jí sádra byla sejmuta dne 14. 1. 2011. Se stěžovatelkou bylo následně zahájeno správní řízení, jež v I. stupni skončilo vydáním rozhodnutí o vině stěžovatelky. Přestože po formální stránce k pochybení úřadů nedošlo, ochránce měl vážné výhrady k otázce posouzení jednání stěžovatelky jakožto přestupku. Nedílným znakem přestupku je i jeho stránka materiální, neboli jeho společenská nebezpečnost − slovy zákona − ohrožení zájmu společnosti. Pokud u jednání tato stránka chybí, nejde o přestupek a nelze za něj ukládat sankci.

Ochránce konstatoval, že v jednání stěžovatelky žádnou společenskou nebezpečnost nespatřuje. Položíme-li si otázku, jak její prodlení při podání žádosti o výměnu řidičského průkazu ohrozilo zájem společnosti, nedokážeme najít žádnou rozumnou odpověď. Pozdní podání žádosti zejm. nikoho neohrožuje, nikomu nepůsobí újmu, není způsobilé nadbytečně zatížit státní správu při jejím vyřizování, nemá sebemenší vliv na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, není (pokud vůbec) spojeno s nadstandardními výdaji, jež by nebyly zohledněny ve výši správního poplatku, ale je pouze nedodržením litery zákona neboli naplněním pouze formální stránky přestupku. Správní orgány argumentaci ochránce odmítly a stěžovatelka se obrátila na správní soud s žalobou.

Pan Š. jako řidič osobního vozidla překročil nejvyšší povolenou rychlost mimo obec a dále se na výzvu policisty odmítl podrobit lékařskému vyšetření, zda nebyl při jízdě ovlivněn alkoholem. Tímto spáchal přestupek, za nějž mu byla uložena pokuta a zákaz řízení motorových vozidel na dobu 12 měsíců. Po uplynutí části trestu se obrátil na městský úřad s žádostí o upuštění od výkonu zbytku trestu s tím, že již bylo dosaženo účelu uložené sankce. Současně prohlásil, že se po dobu vykonané sankce nedopustil žádného protiprávního jednání, které by odůvodňovalo zamítnutí jeho návrhu. V podnětu adresovanému ochránci pak stěžovatel ještě doplnil, že za předchozích 14 let své řidičské praxe neměl v kartě řidiče žádný záznam o přestupku. Městský úřad žádost zamítl s tím, že se pan Š. dopustil závažného dopravního přestupku a při jeho projednávání svou odpovědnost nepřiznal.

Ochránce úřadu vytkl, že rozhodnutí o zamítnutí žádosti o prominutí zbytku trestu není odůvodněno. Argumenty, které úřad uvedl, se týkaly samotného přestupku – úřad tyto argumenty uplatnil v řízení o přestupku a na jejich základě rozhodl o trestu. Nyní neměl znovu posuzovat přestupek, ale zda se potrestaný „napravil“, měl zjišťovat, jaký způsob života po dobu trestu vedl apod., a na základě toho rozhodnout, jestli zbytek trestu promine či nikoli.

-Ochránce