Jakkoliv může být rozpočtový návrh vnímán jako málo ambiciózní, snaha snížit veřejný deficit představuje nepochybně krok správným směrem. Na druhou stranu nelze nevidět jistá rizika pro splnění tohoto závazku. První zkouška ohněm čeká ministra financí Miroslava Kalouska v parlamentu. V loňském roce se podařilo při příslovečném „porcování medvěda“ prosadit poslancům zvýšení výdajů – podle našeho odhadu o 4 až 8 miliard korun – nad navržený rámec. Prostor pro „pomníčky“ se letos částečně zúžil. Avšak udržení navrženého rozpočtu v mantinelech bude záviset na jednotě vládní koalice a udržení požadavků jednotlivých poslanců na uzdě. Druhé riziko představuje očekávaný ekonomický růst v příštím roce, od kterého se bude odvíjet i výše daňových příjmů. Pokud růst HDP výrazně zpomalí, bude chudší i výběr daní a rozpočtový deficit by se mohl oproti plánu více prohloubit. Česká republika je po svém vstupu do EU „v podmínce“ nazývané procedurou při nadměrném deficitu kvůli neplnění Maastrichtského kriteria tříprocentního veřejného schodku na HDP. Během této procedury, vztahující se na delikventní státy, musí vláda snížit deficit „udržitelným a věrohodným způsobem“ pod kritickou hranici. K závazku se vláda v roce 2004 zavázala Konvergenčním programem, avšak dnes je již téměř jisté, že ho v letošním roce nesplní. A to především kvůli výraznému nárůstu sociálních výdajů schválených v předvolební euforii, které přispěly k nárůstu deficitu veřejných financí ke čtyřprocentnímu HDP očekávanému v tomto roce. A termín pro splnění tohoto závazku vyprší právě příští rok. V případě neúspěchu hrozí České republice, že Rada EU rozhodne o pozastavení financování z Kohezního fondu. Vzhledem k tomu, že i při navrženém stabilizačním rozpočtu se podíl veřejného deficitu sníží jen těsně pod kritickou tříprocentní hladinu, tj. 2,95%, lze vnímat zatím riziko nesplnění závazku Konvergenčního programu jako významné. --- Vojtěch Benda, senior ekonom ING Wholesale Banking ČR ---