A to se rybářským svazům pochopitelně nelíbí - obávají se totiž, že nepoučení laici jim i nevědomky vydrancují revíry.

Pokud se nyní chcete stát rybářem, je to poměrně dlouhý proces se spoustou učení. Nejprve se musíte rozhodnout, zda chcete rybařit jen rok, 3 roky nebo deset let.

Jenže to je teprve začátek. Poté se musíte obrátit na místní organizaci rybářského svazu (jsou jich stovky) a složit zkoušky. Test prověří znalost zákonů týkajících se rybaření, jsou v něm otázky i o biologii ryb a zákonitostech jejich lovu.

Po úspěšném složení testu musíte zajet na radnici v místě vašeho bydliště a nechat si vydat rybářský lístek. Pokud tedy třeba pracujete v Praze a jste z Aše, pořádně se projedete.

Jenže ani to stále není vše - rybářský lístek sám o sobě nestačí, je třeba si ještě zaplatit povolenku. A tu opět vydává rybářský svaz.

Vzato kolem a kolem je to pořádný maraton, než nový rybář konečně může v klidu zasednout na břeh rybníka a čekat na úlovek.

Nově by měl být celý proces mnohonásobně jednodušší. V podstatě bude stačit vystát frontu na kterékoli radnici, sbalit gumáky a pruty a vyrazit.

Jenže rybáři, kterých je v ČR mimochodem registrovaných neuvěřitelných 330 tisíc, se proti návrhu ministerstva zemědělství bouří.

Ministerstvo namítá, že rybáři v řadě jiných zemí také nemusejí skládat žádné zkoušky. A nový zjednodušený systém má být přívětivější k cizincům, kteří si u nás rybařením chtějí třeba ozvláštnit dovolenou.

Rybáři ale hrozí, že povolenky budou i nadále vydávat jen těm lidem, kteří složí testy jako doposud. Bojí se totiž toho, že nepoučený rybář může lovit například ryby, které jsou zrovna hájené. Nebo si odnese domů víc kořisti, než smí.

Na dodržování pravidel sice dohlíží rybářská stráž, ale dohled vykonávají především dobrovolníci ve svém volnu, což podle svazů rozhodně nestačí.

Rybáři také chtějí, aby případné prohřešky nebyly jen přestupky, ale trestnými činy, aby to i laiky bez zkoušek nutilo osvojit si potřebné znalosti.