Ropný rozvod dokončen

Ve středu to zaznělo naplno – ruské ropě v Česku odzvonilo. Do centrálního tankoviště v Nelahozevsi dorazily první posílené dodávky neruské ropy. Symbolický okamžik potvrdil premiér Petr Fiala: „Poprvé v historii je Česká republika plně zásobována neruskou ropou.“ Dodal, že jsme se konečně zbavili nespolehlivého partnera, jakým je podle něj Rusko.

Historický zlom umožnila rozsáhlá modernizace ropovodu TAL, který přivádí ropu z přístavu v Terstu. Na tento projekt – označený jako TAL-Plus – kývla vláda krátce po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022.

A výsledek? Dvojnásobná kapacita. Z původních čtyř na osm milionů tun ropy ročně – přesně tolik, kolik Česko potřebuje.

Tankery místo trubky z Ruska

Místo závislosti na ropovodu Družba teď Česko sází na diverzifikaci. Ropa k nám proudí z Ázerbájdžánu, Kazachstánu i ze severní Afriky, tankery přes italský Terst. Odtud pak míří pod Alpami ropovodem TAL do Německa, kde se napojuje ropovod IKL směřující do Česka. Ten vede přes bavorský Vohburg a Benešovice až do Nelahozevsi.

TAL sám o sobě zvládne přepravit až 43 milionů tun ropy ročně, loni tudy proudilo 40 milionů. Nová česká kapacita zabere zhruba pětinu z toho.

Aby se to celé mohlo uskutečnit, bylo potřeba pořádně zainvestovat. Státní podnik MERO nalil do projektu 1,6 miliardy korun. Za to pořídil dvacet čerpadel, dvanáct elektromotorů, nové průtokoměry a kompletně modernizoval desítky technických bodů podél trasy.

Orlen už jede po nové trase

Zvýšenou kapacitu jako první využil Orlen Unipetrol – provozovatel rafinérií v Kralupech a Litvínově. Když v březnu ustaly dodávky Družbou, firma okamžitě přešla na alternativní zdroj. Pomohla i státní pomoc: 330 tisíc tun ropy z hmotných rezerv, což je asi třetina zásob. Orlen slíbil, že ropu vrátí do srpna.

Ještě v roce 2024 tvořila ruská ropa 42 % veškeré české spotřeby. Teď? Nula. Veškerá spotřeba bude pokryta z alternativních zdrojů.

Tímto krokem se Česko připojuje k zemím jako Německo nebo Polsko, které se ruské ropy zbavily už dříve. S tím rozdílem, že u nás to trvalo šedesát let. Ale lepší pozdě než nikdy.

A co dál?

Ropovod IKL, který Česko s TALem propojuje, zvládne přepravit až 11 milionů tun ročně – tedy víc, než kolik potřebujeme. Otevírá se tak prostor i pro další využití, například strategické rezervy nebo pomoc sousedům.

Ropná mapa Evropy se přepisuje – a Česko si konečně sedá ke stolu mezi ty, kdo si vybírají, odkud berou suroviny. Konec jedné éry, začátek nové.