Rozhodčí doložka je ve smlouvě na nic. Lidé se mohou přes ni soudit
2. 11. 2011 – 7:16 | Zákony | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Ústavní soud v úterý vyhověl Pavlu Hrstkovi z Liberce, který se domáhal určení neplatnosti smlouvy o půjčce a smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Precedenční verdikt, který umožňuje spotřebitelům obracet se na soudy i když mají ve smlouvách rozhodčí doložky, vynesl soudce zpravodaj Jiří Nykodým.
Pavel Hrstka v ústavní stížnosti tvrdil, že české soudy porušily odmítnutím řešit jeho spor základní právo na spravedlivý proces. Ústavní soud mu dal za pravdu. "Každý má právo domáhat se spravedlivého soudu. Nikdo nesmí být odňat zákonnému soudci," reagoval na postup české justice Nykodým.
Ústavní soud dospěl k závěru, že rozhodčí doložky v této konkrétní věci tak jak byly sjednány, naplňují znaky nepřiměřených podmínek, protože vyvolávají nerovnováhu mezi účastníky řízení. "Tato nerovnováha pak dosahuje zvýšené disproporční intenzity," konstatoval Nykodým. Na problematiku rozhodčích doložek je proto nutno pohlížet primárně z pohledu práva na ochranu spotřebitele. Ta je podle Nykodýma upravena v občanském zákoníku. "Cílem je ochrana slabší smluvní strany, která je výrazným trendem moderního soukromého práva," zdůraznil ústavní soudce.
|
Rozhodčí smlouva je zvláštní dohoda, která umožní vést rozhodčí řízení, založí tedy pravomoc ad hoc rozhodců či stálého rozhodčího soudu rozhodnout majetkové spory vzniklé z tzv. smlouvy hlavní, a to namísto jinak příslušných obecných soudů. Může být učiněna do budoucna ve formě tzv. rozhodčí doložky, nebo pro již existující spor ve formě tzv. smlouvy o rozhodci. Dále může být obsažena přímo ve smlouvě hlavní, případně v závazných vedlejších obchodních podmínkách, vždy však musí být vždy sjednána písemně, jinak je neplatná. Např. rozhodčí doložka může vypadat třeba takto: Všechny spory, které z této smlouvy v budoucnu vzniknou, rozhodne Bc. Josef Vyskočil, Papírová 22, Liberec. Rozhodčí řízení se bude konat bez nařízení ústního jednání a rozhodčí nález nebude muset obsahovat odůvodnění. Pramen: Wikipedia |
|---|
Rozhodčí doložky sjednané v případě Pavla Hrstky jsou podle Ústavního soudu nepřípustné, protože spotřebitel byl jimi zbaven práva podat žalobu k cizímu soudu. V rozhodčím řízením jde přitom o narovnání a vyjasnění vzájemných práv.
V konkrétní kauze šlo o to, že obvodní soud pro Prahu 10 usnesením zastavil řízení o žalobě, jíž se žalobci (stěžovatel) domáhali určení neplatnosti smlouvy o půjčce a smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Soud prvního stupně konstatoval, že účastníci si ve smlouvách sjednali rozhodčí doložky a žalovaný vedlejší účastník - společnost FFS Czech, uplatnil při prvním úkonu ve věci námitku věcné nepříslušnosti soudu.
Dále zdůraznil, že věc může být podrobena rozhodčí smlouvě, neboť rozhodčí smlouva byla platně sepsána, projednání věci nepřesahuje rámec pravomoci přiznané rozhodcům smlouvou a (druhý) rozhodce se dosud neodmítl věcí zabývat, takže byly splněny podmínky občanského soudního řádu a řízení muselo být zastaveno.
Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně dovodil, že nejsou dány žádné důvody, pro které by věc nemohla být projednána před rozhodcem a rozhodčí doložka je jasná a určitá. Podle této doložky může spor mezi účastníky projednat kterýkoliv ze dvou v ní uvedených rozhodců, k němuž bude podána žaloba.
Žalobci podle názoru odvolacího soudu nevyčerpali zcela možnost zahájit řízení před účastníky určeným rozhodcem s vyloučením pravomoci obecných soudů tak, jak si ujednali v rozhodčí doložce a odvolací soud uzavřel, že je touto smlouvou vázán a smlouva brání tomu, aby byla věc před ním projednána.
-Jiří Nováček | MED