V posledních letech se v Česku hovoří převážně o nutnosti zajištění se na stáří, neboť státní důchod bude v následujících letech postupně klesat. Bez vlastních úspor a investic odchodem do důchodu citelně poklesne životní úroveň. Čím jsme mladší, tím vyšší propad. Rozhodně by však občané v rodinném plánování měli myslet i na finanční produkty sloužící k finančnímu zajištění v případě dlouhodobé nemoci.

Rezerva na úhradu zdravotních výdajů je velmi důležitá. Např. přímé platby u stomatologů mohou dosahovat desetitisícových částek.

Celá zdravotní péče včetně léků není v žádné členské zemi EU hrazena pouze ze systému zdravotního pojištění, přestože mají země EU velmi propracovanou sociální politiku. Spoluúčast pacientů je v Česku jedna z nejnižších z evropských zemí. V budoucnu se dá tedy i v Česku očekávat nárůst přímých plateb pacientů spojených se zdravotní péčí.

Veřejné zdravotní pojištění na vše nestačí

V západní Evropě každoročně přibývá občanů, kteří si uzavírají vlastní soukromé zdravotní pojištění. Náklady na zdravotní péči stoupají rychleji než reálná ekonomika, proto se zvyšuje přímá spoluúčast pacientů a zvyšují se příjmové nůžky mezi příjmem před nemocí a následnými nemocenskými dávkami.

Soukromé zdravotní pojištění umožňuje čerpat zdravotní péči, které není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, kompenzuje ušlý příjem z důvodu nemoci nebo pobytu v nemocnici a rovněž zajistí rodinu v případě, že zdravotní komplikace neumožňují občanovi pracovat nebo podnikat. Životní pojištění i soukromé zdravotní pojištění je vhodné uzavřít co nejdříve, aby občan získal výhodnější podmínky.

Individuální finanční zabezpečení je důležité, neboť je dle parametrů smlouvy hrazena i nadstandardní zdravotní péči a kompenzace na ztrátě výdělku. Soukromé zdravotní pojistky jsou určeny „pouze“ ke krytí rizik, jejich obliba stoupá. Důvodem je rostoucí přímá spoluúčast pacientů a citelný finanční výpadek během nemoci, neboť poměr nemocenských dávek vůči průměrné mzdě klesá (u nadstandardních mezd je tento rozdíl velmi výrazný).

V Česku dosahují přímé platby cca 17 %

Přímé platby pacientů v Česku za léky, doplňky stravy, kosmetické operace, příplatky u zubních lékařů nebo regulační poplatky činí 17 %, což je v rámci členských zemí OECD jedna z nejnižších hodnot. Např. v USA, Mexiku nebo Chile činí přímé platby více než 50 %, v Nizozemí, Řecku či Švýcarsku cca 40 %. Průměr za členské země OECD je 27 %.

Náklady na zdravotnictví každoročně stoupají a výnosy z veřejného zdravotního pojištění nestačí tento nárůst pokrýt. Protože zdravotní pojištění je již nyní v řadě evropských zemí poměrně vysoké, zvyšují se přímé platby občanů za lékařskou péči.

-Petr Gola | Více na Investujeme.cz