"V roce 2010 vydání domácností stagnovalo. Nezbytné výdaje, jednoznačně nezbytné výdaje, to znamená potraviny, nápoje nealkoholické a bydlení tvoří 40 procent výdajů naší domácnosti," řekl Kalmus.

Nejvíce peněz v roce 2010 utratily domácnosti za bydlení a energie (21 procent), potraviny a nealkoholické nápoje (19 procent) a dopravu a služby (shodně 11 procent).

Naopak nejmenší část svých příjmů domácnosti vydaly za vzdělání (jedno procento) a zdraví a alkohol (shodně tři procenta).

Největší část výdajů domácností putuje na bydlení a jídlo, celkem 40 procent. Česko se tak v rámci EU společně se Slovinskem nejvíce blíží struktuře výdajů domácnosti v nejvyspělejších zemích Evropy.

<%Anketa38%>

Z nejnovějších údajů ČSÚ zveřejněných ve čtvrtek také vyplývá, že se výdaje českých domácností liší v závislosti na velikosti obce. Zatímco ve městech nad 50 tisíc obyvatel tvoří bydlení, potraviny a dopravu shodně 24 procent výdajů domácností, v obcích do dvou tisíc obyvatel jde největší část výdajů domácností na dopravu (25 procent), na bydlení už ale jen 18 procent.

Výdaje domácností se ještě výraznějším způsobem liší podle výše příjmů. Zatímco u domácností, které hospodaří s nejnižšími příjmy, tvoří doprava nebo oblečení 32 procent všech výdajů, u nejbohatších domácností je to 40 procent.

Ještě větší rozdíl ve struktuře výdajů je mezi domácnostmi s dětmi a domácnostmi seniorů. Hlavními výdaji rodin s dětmi tvoří doprava, vzdělání a oblečení (39 procent), u lidí v důchodovém věku je to jen 25 procent. Naopak více vydají senioři ve srovnání s rodinami za bydlení a energie (29 procent). Domácnosti s dětmi jen 18 procent.

TIP: Česká republika se v kupní síle obyvatel řadí mezi Řecko, Slovinsko, a Portugalsko

-Tomáš Paták | MED