Podobná situace je v oblasti odměňování dětí za pomoc v domácnosti nebo za dobré známky. Téměř polovina pražských rodičů je toho názoru, že jde o základní povinnost jejich potomků a není důvod, proč je za to odměňovat penězi, přičemž na Moravě tento názor zastává jen třetina rodičů.

"Když už dítě vyvine nějaké větší úsilí, není důvod jej za to neodměnit. To je potom motivuje k větší snaze a aktivitě. Samozřejmě je nutné pohybovat se v úměrné výši odměny, nejvýše do 20 korun," prohlásil Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB.

První kapesné by děti měly podle tří čtvrtin Moravanů dostávat od nástupu do základní školy. Naopak polovina Pražanů si myslí, že by studenti měli dostat své první peníze až od začátku nástupu na střední školu.

Také na výši kapesného panuje odlišný názor. Zatímco na prvním stupni základní školy nedostává 80 procent dětí žádné kapesné, na Moravě se bez něj musí obejít jen třetina z nich. Třetina pak dostává kapesné do sta korun měsíčně. Děti na druhém stupni dostávají v Praze i na Moravě shodně nejčastěji měsíční kapesné mezi sto a 200 korunami.

Se vstupem na střední školu už vznikají rozdíly. Polovina pražských rodičů dává svým středoškolákům kapesné ve výši 300 až 500 korun, ale na Moravě kapesné dostává jen pětina dětí. Většina z nich se musí spokojit s menším obnosem.

Podobná situace je také u vysokoškoláků. Zatímco ti pražští dostávají v polovině případů kapesné mezi tisícem až 1 500 korunami, třetina moravských nedostává kapesné žádné. "Podle jejich rodičů už by si měli brigádami nebo prací na částečný úvazek vydělávat sami," uzavřel výsledky průzkumu Ondřej Škorpil.

-Filip Sušanka | MED