Oznámil to v úterý agentuře Mediafax mluvčí NSS František Emmert.

Cestující bez platné jízdenky se v průběhu kontroly pokusil utéci z trolejbusu, revizorem jej zadržel, což následně vyústilo v potyčku mezi oběma muži. Revizora pak soud potrestal za přestupek proti občanskému soužití.

TIP:  SMS jízdenka je v Praze od listopadu 2009 dražší!

Nejvyšší správní soud ve věci zjistil podle Emmerta řadu procesních pochybení na straně správních orgánů, vyslovil se však obecně rovněž k možnostem, které má revizor ve vztahu k černým pasažérům.

Nejvyšší správní soud při revizi celé kauzy vyšel z toho, že zákon o drahách dává cestujícímu povinnost prokázat svou totožnost revizorovi. "Revizor sám však není oprávněn přes odpor cestujícího zjišťovat jeho totožnost. Pokud cestující dobrovolně nesplní svou povinnost prokázat se osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, musí nést s tím spojené negativní následky předvídané v zákoně o dráhách," řekl Emmert.

Černý pasažér musí proto následovat revizora na vhodné pracoviště veřejné správy ke zjištění totožnosti, anebo má povinnost setrvat na vhodném místě do příchodu státní nebo městské policie. Zákon tedy nedává revizorovi možnost násilím vynutit ztotožnění cestujícího. "Právě naopak, zákon výslovně pamatuje na situaci, kdy se cestující žádnými doklady neprokáže," konstatoval Emmert.

Nejvyšší správní sodu se proto zabýval otázkou, jaké jsou právní možnosti revizora v situaci, kdy cestující dobrovolně nesplní svou povinnost následovat jej na policii anebo setrvat na vhodném místě do příchodu policisty.

Právní závěr, podle něhož povinnost cestujícího není jakkoliv vynutitelná, a záleží tedy na dobré vůli cestujícího, zda revizora následuje např. na policejní služebnu, by učinil ze zákona ve své podstatě nevynutitelnou normu. "Sankce vůči černým pasažérům by tak ve své podstatě byly aplikovatelné pouze vůči cestujícím, kteří by se jim podrobili dobrovolně. Naopak cestující bezohlední a vůči revizorovi dokonce agresivní by žádné negativní následky spojené se svým jednáním nenesli. Jednoduše by totiž z místa odešli," uvedl soudce Zdeněk Kühn. Taková interpretace upřednostňující osoby jednající protiprávně před osobami svých povinností dbalých je však podle Nejvyššího správního soudu naprosto nepřijatelná. Navíc by zároveň ponechala provozovatele drážní dopravy bez jakékoliv ochrany proti protiprávním zásahům do jeho majetkových práv formou bezplatného a tudíž nezákonného využívání jím poskytovaných služeb.

V situaci, kdy cestující nepředloží platnou jízdenku a následně nesplní ani předepsanou povinnost zákona o dráhách, útočí podle Nejvyššího správního soudu na zájem chráněný zákonem. "Tím je ochrana majetkových práv provozovatele a zájem na tom, aby cestující řádně hradili jízdné. Pokud tak neučiní, jsou povinni uhradit přirážku podle přepravního řádu. Pokud to neudělají, dopouští se černí pasažéři přinejmenším civilního deliktu, podle NSS lze však za určitých okolností i o přestupku proti majetku.

"V takovémto případě nelze paušálně vyloučit nutnou obranu, tedy právo revizora odvrátit tento útok zadržením cestujícího, který se pokouší utéct a uniknout tak následkům jízdy bez platné jízdenky," řekl mluvčí NSS Emmert. Právě pokus o únik cestujícího z místa, kde jej revizor vyzval k vyčkání na příchod osoby oprávněné zjistit totožnost cestujícího, je podle nálezu NSS útokem na majetková práva provozovatele, tedy na zájem chráněný zákonem. "Úspěšným útěkem černého pasažéra bude dokončeno jeho protiprávní jednání, kterým bylo využití přepravních služeb provozovatele bez zaplacení stanoveného jízdného a přirážky," konstatoval Emmert.

Nutná obrana zadržením cestujícího je podle NSS možná jen za podmínky, že revizorovo počínání není zjevně nepřiměřené způsobu útoku. "Je-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku, o nutnou obranu se nejedná. Revizor tedy nesmí volit takové prostředky, které povedou nebo mohou vést k újmě na zdraví „černého pasažéra“ nebo jakékoliv jiné osoby," řekl Emmert.

Revizor se ani nesmí bez dalšího „vrhnout“ na cestujícího, ale musí mu dát šanci svou povinnost dle zákona splnit dobrovolně. Revizor nesmí použít větší síly než je nezbytně nutné k dosažení cíle jeho zákroku, kterým je ochrana majetkových práv provozovatele. Tohoto cíle dosáhne znemožněním útěku cestujícího a zjištěním jeho totožnosti policií. "Nutná obrana neslouží a sloužit nemůže vymožení pohledávky vůči černému pasažérovi," zdůraznil Emmert.

Naproti tomu je přirozené, že zasahující revizor musí reagovat též na násilí ze strany cestujícího. "Cestující, který ve vztahu k revizorovi použije fyzickou sílu a pustí se s ním do potyčky, musí nést tomu odpovídající riziko revizorovy adekvátní reakce. Zákon o přestupcích totiž dává revizorovi možnost se i tomuto novému útoku ze strany cestujícího přiměřeně bránit," konstatoval Nejvyšší správní soud.

Závěry NSS se nevztahují jen na vztah provozovatele drážní dopravy a černého pasažéra. "Naopak, vyplývají z předpokladu možnosti každé jednotlivé fyzické či právnické osoby chránit si v sociálních interakcích svá práva. Každý se může obdobným způsobem chránit například proti zloději, jakkoliv hodnota odcizených věcí nenaplní trestní odpovědnost pachatele, nebo proti hostovi v restauraci, který zkonzumoval objednané jídlo, a poté odmítl zaplatit, nebo proti osobě, která například poškodila jeho věc," vysvětlil širší souvislosti rozhodnutí NSS soudce Kühn.

-Jiří Nováček,Mediafax