"Řecko v dlouhodobém horizontu své dluhové problémy neustojí a nějaká forma restrukturalizace či státního bankrotu bude nevyhnutelná. Snahy evropských politiků vnímáme spíše jako snahu o získání času pro ty ostatní země, jako jsou například Portugalsko nebo Irsko, kde jsou šance na přestání problémů nepoměrně vyšší," uvedl Lukáš Vácha, obchodní ředitel společnosti Conseq Investment Management.

Problémové Řecko je podle společnosti Conseq Investment Management evidentně insolventní. Poměr veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu (HDP) by měl podle portfolio manažera Conseq Investment Management Michala Stupavského na konci roku dosáhnout 160 procent HDP.

"Řecko není vlastními silami schopno svůj dluh standardním způsobem splatit. Tržní ceny řeckých dluhopisů nyní reflektují absolutní přesvědčení investorů, že k defaultu či restrukturalizaci dojde. Například desetiletý řecký dluhopis se momentálně obchoduje za přibližně 50 procent nominální hodnoty. Tzv. haircut již tržní ceny jasně reflektují," upozornil Stupavský.

Pojistky na pojištění proti defaultu Řecka, tzv. deriváty credit-default swaps s pětiletou splatností (CDS) jsou podle něj na historickém maximu 1520 bazických bodů.

Krátkodobé řešení se řeckého problému se už rýsuje. Představitelé Evropské unie se totiž na konci prvního červnového týdne dohodli na dalším záchranném plánu. Momentálně se uvažuje o částce kolem 100 miliard eur (cca 2,4 bil. Kč). Řecký premiér George Papandreu na oplátku souhlasil s dalšími úspornými opatřeními ve výši 78 miliard eur.

"Je tu také snaha evropských politiků o to, aby se ta krize a tyto problémy lavinovitě nešířily na další státy, jako je třeba Portugalsko a Irsko. Ty balíčky, o nichž se politici ohledně Řecka baví, jsou v podstatě kupováním si času," řekl Vácha.

V situaci Řecka je podle Váchy už každá rada drahá. Řecko podle něj matematicky není schopno začít šetřit tak rychle, aby se z těch problémů dostalo. "Jediný recept je začít generovat primární přebytky veřejných financí tak, aby se ta země byla schopna sama financovat. Oni neumí začít šetřit dostatečně rychle, aby už negenerovali další dluhy. Oni dokážou jen zpomalovat to tempo zadlužování," podotkl Vácha. Pokud dojde k nějaké restrukturalizaci, bude podle něj důvěra investorů značně ochromená. Je tak otázkou, jak se k tomu investoři postaví.

Zásadním problémem pro Řecko i pro Mezinárodní měnový fond (MMF), který se na finanční pomoci Řecku podílí, je nyní podle Stupavského to, že země nemá přístup na finanční trhy. Směrnice MMF přitom vyžadují, aby země, která má získat půjčku, měla na příštích 12 měsíců zajištěno financování.

"A protože se dá s velkou pravděpodobností očekávat, že se přístup Řecka na finanční trhy neobnoví ani v příštím roce, MMF nemůže další tranši pomoci poskytnout. Proto musela s dalšími finančními prostředky přispěchat Evropská unie," uvedl Stupavský s tím, že cílem je zabránit přímému krachu Řecka.

"Investoři se nicméně mohou ptát, proč oddalovat něco, co je stejně nevyhnutelné. Odpovědí jsou dva faktory. Složitá dluhová situace dalších periferních států eurozóny a zranitelný evropský bankovní systém. Další evropské země jako Irsko a Portugalsko totiž potřebují čas, aby se s pomocí záchranných plánů ze své dluhové krize v průběhu příštích let dostaly," vysvětlil Stupavský.

Rovněž evropský bankovní sektor podle něj není schopen náhlý bankrot Řecka unést. Podle analytiků britské Barclays Capital totiž expozice evropských bank Řecko na konci roku 2010 činila 162 miliard dolarů (zhruba 2,7 bilionu Kč). Evropské banky by v případě řeckého bankrotu zaznamenaly významné ztráty a nutnost jejich další rekapitalizace by se opět dostala na první místo.

"Default Řecka je nevyhnutelný, řecký čuník na porážku rozhodně půjde. V současné době jde především o to, aby byl tento proces umazání řeckého dluhu rozprostřen do dlouhého časového období. Tímto postupným procesem by se mělo zabránit případné eskalaci krátkodobé nervozity a turbulencím na finančních trzích. Zdraví evropských bank je pro pokračování procesu ekonomického oživení a regenerace zásadní," upozornil Stupavský.

Ve světle záchranných plánů z poslední doby nemusí podle něj 162 miliard dolarů vypadat jako závratná částka, Řecko ale není jediný problematický stát.

"Expozice evropského bankovního sektoru na Portugalsko na konci loňského roku činila 246 miliard dolarů, na Irsko 534 miliard dolarů a na Španělsko dokonce 775 miliard dolarů," řekl Stupavský.

Řecká ekonomika je už třetím rokem v recesi, úsporné škrty vládních výdajů v krátkodobém horizontu dusí agregátní poptávku, zemi navíc čeká velký privatizační program, jehož cílem je do roku 2015 získat 50 miliard eur na splátky dluhů.

"Ve státních podnicích existuje významná přezaměstnanost, proto můžeme v příštích kvartálech v průběhu privatizačního procesu očekávat další nárůst nezaměstnanosti," odhadl Stupavský.

Základní scénář společnosti Conseq Investment Management počítá s postupnou restrukturalizací řeckého dluhu v průběhu příštích let. "U dalších zemí, především Irska a Portugalska, podle našeho názoru úsporná opatření a strukturální reformy v dlouhodobém horizontu přinesou své ovoce. V každém případě to bude obyvatele těchto zemí hodně bolet," dodal Stupavský.

-Tomáš Králícek | MED