Celkové příjmy rozpočtu na příští rok by se měly pohybovat kolem 917,1 miliardy korun. Výdaje by se měly vyšplhat na 1,052 bilionu korun. Celkový deficit činí 135 miliard, což odpovídá 4,6 procenta HDP, a tedy o dvě desetiny procenta méně, než stojí v konvergenčním programu, který začátkem roku odeslala do Bruselu úřednická vláda Jana Fischera.

Konvergenční program je podle odborníků klíčový, protože má informovat Brusel o stavu českých veřejných financí. Vzhledem k tomu, že bylo s Českou republikou zahájené tzv. řízení o nadměrném schodku, je Česká republika povinná snížit rozpočtový deficit pod tři procenta HDP do roku 2013. Nedodržení konvergenčního programu by podle analytiků mohlo způsobit ztrátu důvěry investorů v Českou republiku, což by se projevilo nárůstem výdajů na financování státního dluhu, protože by vzrostly úrokové sazby.

<%Anketa184%>

Položka státní dluh vyjde Českou republiku podle návrhu na 79,6 miliardy korun. Nejedná se však o splátky dluhu, ale o tzv. náklady na dluhovou službu, což je pouze placení úroků. Tato částka je o 3,2 miliardy vyšší než v letošním roce. Přesto je však tato položka o čtyři miliardy nižší, než se původně předpokládalo. Ministerstvo financí to zdůvodňuje poklesem plánovaného deficitu a možností zvýšení ratingu České republiky, které naznačila například ratingová agentura Moody’s.

Podle návrhu příjmů a výdajů by o nejvíce peněz mělo přijít ministerstvo dopravy, a to o 10,6 miliardy korun. Druhé místo pomyslného žebříčku obsadilo ministerstvo vnitra, tomu by se měl rozpočet snížit o 8,5 miliardy korun.

Naopak zvýšení rozpočtu se dočkalo ministerstvo práce a sociálních věcí, kterému stoupl rozpočet o 7,2 miliardy korun. Nárůst výdajů je však dán penzijním systémem, protože náklady na důchody vzrostou o necelých 19 miliard korun, z čehož 13 miliard budou tvořit náklady na valorizaci a zbytek náklady na nově přiznané důchody.

Struktura příjmů i výdajů v návrhu rozpočtu na příští rok je v podstatě v souladu s programovým prohlášením vlády i s dřívějšími vyjádřeními ministra financí. Kalousek již dříve avizoval, že změny ve struktuře českých veřejných financí nelze provést ze dne na den a největší z nich, jako je například reforma penzijního systému, se mohou spustit až počátkem roku 2012. V praxi to podle analytiků znamená, že pro udržení přijatelného deficitu v letošním a příštím roce je nezbytné zejména škrtat výdaje.

Součástí materiálu jsou i chystaná opatření, která mají pomoci udržet schodek v přijatelných mezích. Mezi opatřeními na příjmové straně lze najít zachování odvodů na sociální pojištění ve výši 31,5 procenta, ačkoli podle původního záměru měl tento odvod od prvního ledna 2011 klesnout o 0,9procentního bodu. U sociálního pojištění bude zachovaná i výše stropu na šestinásobku průměrné mzdy, ačkoli původní záměry počítaly se snížením na čtyřnásobek.

Příjmy státního rozpočtu mají zvýšit o 0,2 miliardy pomocí zrušení padesátiprocentní slevy na dani z příjmu právnických osob pro firmy zaměstnávající invalidy. Toto opatření je součástí připravované novely zákona o daních z příjmu, který nedávno ministerstvo poslalo do připomínkového řízení. Ministerstvo tuto slevu ruší kvůli tomu, že je často zneužívaná. Podle důvodové zprávy k zákonu se stává, že firmy vytvářejí dceřiné společnosti, které zaměstnávají zákonem daný počet invalidů, a na ně jsou pak převáděny výnosy ostatních společností, aby byla daňová povinnost tzv. optimalizována.

U daní z příjmu fyzických osob ministerstvo navrhuje známá opatření, jako je paušální zdanění poslaneckých náhrad, zdanění důchodců s příjmem vyšším než trojnásobek průměrné mzdy, 50procentní zdanění státního příspěvku na stavební spoření či zdanění příspěvku na bydlení u vojáků. Tato opatření by v součtu měla státnímu rozpočtu přinést téměř 20 miliard korun.

Ústavním činitelům mají platy klesnout o pět procent, učitelům mají naopak o 3,5 procenta vzrůst a celkové mzdové prostředky na platy ostatních pracovníků státní a veřejné správy mají klesnout o 10 procent. Kalouskův návrh také zmiňuje, že je na rozhodnutí správců kapitol, zda toto snížení promítnou do průměrných platů plně, či zda budou reagovat na snížení prostředků snížením počtu zaměstnanců.

Výrazně se "oseká" porodné a podporu v nezaměstnanosti už nebude možné pobírat, pokud dotyčný bude zároveň pracovat. Změnit se mají také podmínky pro čerpání rodičovského příspěvku a zcela se má zrušit sociální příplatek. Snížit se má příspěvek na péči v sociálních službách a nemocenská by měla "zamrznout" na 60 procentech denního vyměřovacího základu, jako je tomu nyní (původně měla od začátku roku 2011 opět vzrůst).

Kalousek v dokumentu navrhuje omezit i nemandatorní (nepovinné) výdaje o asi 13 miliard. Především to budou provozní a běžné výdaje. Struktura těchto úspor dosud není známá a bude záviset na jednotlivých resortech. Výjimku tvoří ministerstvo obrany, jemuž se sníží rozpočet o dalších 1,9 miliardy korun, které se použijí na výše zmíněné zvýšení mezd učitelů. Tyto úspory by v součtu měly srazit deficit o 58,5 miliardy korun.

Pokud budou tato opatření schválená, bude na jednotlivých ministrech a správcích dalších kapitol, aby sestavili své rozpočtové kapitoly. Na základě jejich návrhů sestaví ministerstvo financí návrh celého rozpočtu, což by se mělo stihnout do konce srpna. Jakmile vláda tento dokument schválí, předá jej Poslanecké sněmovně, v níž rozpočet projde trojím čtením a závěrečným hlasováním.

-Jiří Táborský, Mediafax