Podle agentury SANEP se v této otázce projevuje fakt, že v korupčních aférách téměř výhradně dominují mužští zákonodárci. Opačný názor má 33,7 procenta dotázaných.

Nejdůvěryhodnější političkou je podle mínění 28,9 procenta respondentů předsedkyně Poslanecké sněmovny a poslankyně za ODS Miroslava Němcová. Ta si sympatie získala jak od voličů ODS, tak i od voličů TOP 09 a nevoličů. Druhou příčku v otázce důvěryhodnosti obsadila s velkým odstupem sociálnědemokratická politička a bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová. Tu za důvěryhodnou považuje 8,2 procenta dotázaných. Třetí nejlépe hodnocenou političkou je vicepremiérka pro boj korupcí Karolina Peake (Věci veřejné), a to s 8,1 procenta kladných odpovědí.

Průzkum se také dotazoval, kdo je nejznámější političkou. V této kategorii obsadila první místo opět Miroslava Němcová s podporou 83,8 procenta oslovených. Na pomyslné druhé příčce se ziskem 82,3 procentních bodů umístila jedna z nových politických tváří Karolína Peake. V povědomí 81,3 procenta respondentů figuruje i třetí nejznámější politička, bývalá členka VV Kristýna Kočí (nezařazená). Kočí je zároveň jedna z političek, které získaly nejméně důvěry u respondentů - méně než 0,5 procenta hlasů.

Převažující část respondentů (43,6 procenta) nepovažuje stávající počet zastoupených žen v parlamentu za dostatečný. V současnosti můžeme ve sněmovně najít 22 procent a v Senátu 18,5 procenta žen. Podle odborníků se dá o rovném zastoupení mužů a žen v politice mluvit ve chvíli, kdy jsou muži a ženy zastoupeni v zákonodárných a rozhodovacích orgánech minimálně čtyřiceti procenty.

Téměř dvě třetiny respondentů (62,7 procenta) ovšem jednoznačně odmítají existenci zákona, který by stanovoval tzv. genderové kvóty pro zastoupení mužů a žen v politice. Mezi hlavní důvody odmítání takového opatření, a to i částí žen, může být i direktivní forma jeho zavedení. Podle názoru 40,3 procenta respondentů by zvýšení počtu žen v domácí politice mělo na celkovou tuzemskou politickou scénu pozitivní dopad. Opačného názoru pak jsou pouze čtyři procenta dotázaných. Více než třetina respondentů (37,6 procenta) si myslí, že větší počet žen by na podobu politiky neměl žádný vliv.

Prezdent, nebo "prezidentka" ?

Poměrně zajímavým faktem je, že 31,3 procenta dotázaných by uvítalo, pokud by se novým přímo zvoleným prezidentem stala v roce 2013 žena. Doposud však nemá v této otázce jasný názor 42,1 procenta dotázaných, což svědčí o tom, že pro převažující část veřejnosti jsou ve vztahu k volbě hlavy státu důležitá i jiná kritéria než výhradně pohlaví.

Názor, že ženy a muži nemají rovný přístup do politických funkcí, sdílí 44,7 procenta dotázaných. Není bez zajímavosti, že nedostatečné prosazování rovných příležitostí mezi oběma pohlavími v ČR byla terčem kritiky i ze strany OSN, která doporučila například zřízení postu ministra pro rovnost mužů a žen. Jak vyplývá z dřívějších průzkumů společnosti SANEP, ženy by v této souvislosti uvítaly přijetí propracovanějšího sociálního systému, který by matkám umožnil lepší propojení práce s péčí o rodinu.

-František Bužek | MED