Český HDP by se měl podle oslovených ekonomů přehoupnout nad nulu v druhé polovině letošního roku. Na předkrizovou úroveň růstu se však dostaneme nejdříve v roce 2014 či 2015, odhadli ve čtvrtek v návaznosti na zveřejnění loňských výsledků HDP (-1,1 procenta) analytici.

"Pro letošní rok čekáme, že by ekonomika mohla mírně růst, konkrétně o 0,3 procenta za celý rok. To je spíše kladná nula a v případě horšího vývoje v zahraničí se loňská recese může prodloužit i do letoška," říká analytik G. E. Money Bank Petr Gapko. Podle jeho slov však většina faktorů hovoří spíše prorůstově. Česká vláda již nebude tolik tlačit na šetření, ekonomiky Číny a USA, s kterými obchoduje Evropa, se vyvíjejí dobře a i průzkumy důvěry v německou ekonomiku mají zlepšující se tendence. "Proto jsme v předpovědích mírní optimisté," sdělil Gapko.

Analytika skupiny Citfin Tomáše Volfa připomněl, že současná recese má úplně jiný průběh, než jaký měla před několika lety. "Podniky jsou na pokles růstu mnohem lépe připraveny. Technicky je česká ekonomika sice v recesi, ale pokles je mírný a dá se říct, že se stále pohybujeme kolem nuly," vysvětlil Volf a dodal, že zásadní změnu v blízké době sice čekat nemůžeme, ale pomalé zotavování a přehoupnutí se přes nulu do mírného růstu ekonomiky ano.

"Pro letošní rok počítáme se stagnaci jak evropské, tak potažmo i české ekonomiky. Zatímco první pololetí by mělo být ještě v červených číslech, v závěru roku již očekáváme známky oživení, které by se mělo výrazněji projevit v následujících letech," odhadl řídící partnera PwC ČR Jiří Moser. Dodal, že v průzkumu PwC mezi generálními řediteli významných českých firem uvedlo až 90 procent dotazovaných, že očekávají růst své firmy do tří let, zatímco s letošním oživením počítá každý druhý.

Hlavní ekonom společnosti Patria Finance David Marek upozornil, že ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi, které již zveřejnily výsledky HDP za poslední loňské čtvrtletí, je výkon české ekonomiky výrazně podprůměrný. Hůře je na tom pouze Maďarsko, kde se HDP meziročně snížil o 2,7 procenta. Naopak lépe se dařilo Slovensku (0,7 procenta), Německu (0,4 procenta), Rakousku (0,4 procenta), Rumunsku (0,3 procenta), Francii (-0,3 procenta) i Nizozemsku (-0,9 procenta).

Jan Soukup | MED