Občanský zákoník v § 711 odst. 1 písm. c) říká, že pronajímatel může vypovědět nájem bez přivolení soudu mimo jiné tehdy, pokud nájemce nebo ti, kdo s ním bydlí, přes písemnou výstrahu hrubě porušují dobré mravy v domě.

- Regulace nájemného: Důsledky se mohou dotknout všech
- Bydlení: Kdo může váš byt užívat, i když s tím nesouhlasíte?
- Příspěvek na nájem od státu dostanete jen pokud máte malý byt
- Jak pronajímat družstevní byt? Hlavně se vyhněte chybám!

Co jsou to ale ty „dobré mravy“? Jak poznáme, že byly porušeny? A kdy je jejich porušení natolik závažné, že je považováno za „hrubé“?

Termín „dobré mravy“ patří k zásadám soukromého práva již od doby starého Říma. V občanském zákoníku (ani v žádném jiném zákoně) nejsou dobré mravy přesně popsány. Jejich podstata spočívá v obecně platných hodnotách a zásadách morálky. Jedná se o souhrn společenských, kulturních a mravních norem, které mají stabilní vývoj a jsou sdíleny rozhodující částí společnosti. Posouzení toho, zda se jedná o čin v souladu nebo rozporu s dobrými mravy, tedy vždy náleží na soudu.

Cíl tohoto flexibilního termínu je tedy jasný: Umožnit soudům, aby každý případ posoudili podle jeho specifických okolností a rozhodly tak, aby nedocházelo k excesům.

Ze zákona tedy jasný seznam porušení dobrých mravů nevyčteme, můžeme se ale opřít o následující rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR:

„Za hrubé porušení dobrých mravů zakládající výpovědní důvod z nájmu bytu lze považovat závadné chování nájemce vztahující se k soužití v domě, v němž se nachází pronajatý byt.

Může jít např. o obtěžování ostatních nájemců nad míru přiměřenou poměrům různými imisemi, např. nadměrným hlukem, pachem, hmyzem, nečistotami, neadekvátním chovem zvířat, nebo o slovní či dokonce fyzické útoky vůči ostatním nájemcům nebo vůči pronajímateli.

Na „hrubé“ porušení dobrých mravů lze usoudit např. z vážnosti následku způsobeného jednáním nájemce a z délky jeho trvání či opětování.“

Podmínkou výpovědi je předchozí písemná výstraha pronajímatele. Výstraha musí obsahovat nejen upozornění nájemce na jeho konkrétní závadné jednání (resp. na jednání osob, jež s ním bydlí), ale i na to, že bude-li v takovémto jednání pokračováno, může být z tohoto důvodu nájemní vztah ukončen.

Pronajímatel může vypovědět nájem bytu až tehdy, jestliže nájemce (osoba, jež s ním bydlí) přes tuto písemnou výstrahu ve svém závadném chování pokračuje.

Pojem hrubé porušení dobrých mravů v domě není tedy zákonem přesně vymezen. Obecně můžeme říci, že se bude jednat o takové jednání, při kterém nájemce opakovaně/po delší dobu narušuje práva ostatních uživatelů domu (např. hlasitými hádkami, křikem, urážkami, slovními či fyzickými výpady, záměrné znečišťování společných prostor, apod.).

Více na Hypoindex.cz