Každodenní život OSVČ a zaměstnance se liší, vždy samozřejmě závisí na úhlu pohledu. Každopádně však platí, že OSVČ nesou mnohem větší riziko a musí rovněž počítat s nižší sociální ochranou než zaměstnanci. Vlastní finanční zajištění je pro OSVČ velmi důležité, podívejme se proč. 

1. Nemocenská není automatická

Zaměstnanci dostávají během prvních 14 dní nemoci (od 4. dne) od svého zaměstnavatele náhradu mzdy a následně je jim vyplácena nemocenská. OSVČ nárok na náhradu mzdy nemají, v prvních 14 dnech nemoci jsou tedy bez finančních prostředků.

Nárok na nemocenskou mají OSVČ pouze v tom případě, že jsou účastny na dobrovolném nemocenském pojištění. Protože případné dobrovolné nemocenské pojištění se musí počítat ze stejného vyměřovacího základu jako důchodové pojištění, tak je pro většinu OSVČ účast na dobrovolném důchodovém pojištění nevýhodná. Nemocenské dávky by byly velmi nízké.

Aby neznamenala delší nebo častější nemocnost velké finanční problémy, tak musí být OSVČ na tuto situaci připraveny a mít vlastní adekvátní komerční pojištění.

2. Ošetřovné OSVČ nedostanou

Zaměstnanci mají v případě péče o nemocné dítě nebo při potřebě ošetřovat nemocného člena domácnosti, když jeho zdravotní stav vyžaduje z důvodu nemoci nebo úrazu péči jiné osoby. Ošetřovné mohou zaměstnanci pobírat 9 kalendářních dní, osamělí rodiče dokonce 16 dní. Ošetřovné je možné čerpat během roku vícekrát. Osoby samostatně výdělečně činné však nárok na ošetřovné nemají.

3. Důchody jsou nízké

Při započítání odvodů zaměstnance i zaměstnavatele na sociálním pojištění platí OSVČ na sociálním pojištění méně než zaměstnanci. Nižší odvody na sociálním pojištění však přinášejí nižší státní důchod. OSVČ musí počítat s tím, že budou mít o desítky procent nižší státní důchod než zaměstnanci.

Průměrný důchod je pro naprostou většinu OSVČ nedosažitelný. K 30. říjnu 2013 činil průměrný starobní důchod 10 957 Kč, průměrný invalidní důchod třetího stupně 10 252 Kč, průměrný invalidní důchod druhého stupně 6 703 Kč a průměrný invalidní důchod prvního stupně 6 017 Kč. Na tyto hodnoty OSVČ rozhodně nedosáhnou, pouze ve výjimečných případech a vysokých platbách na sociálním pojištění.

Řádný starobní důchod, předčasný důchod, ale rovněž případný invalidní důchod a pozůstalostní důchody jsou tedy nižší než v případě zaměstnanců. Vlastní zajištění na důchod je pro OSVČ naprostou nezbytností.

4. Nezaměstnanost je problém

Živnostníci se mohou v případě ukončení vlastní samostatné výdělečné činnosti registrovat na úřadu práce, stejně jako zaměstnanci. Výše podpory v nezaměstnanosti závisí na odvodech na sociálním pojištění.

OSVČ odvádějící nízké platby na sociálním pojištění musí počítat s velmi nízkou podporou v nezaměstnanosti, která v prvních dvou měsících může činit pouze cca 4 200 Kč a v následujících měsících ještě méně, neboť v prvních dvou měsících činí podpora v nezaměstnanosti 65 % z vyměřovacího základu, v dalších dvou měsících 50 % a v následujících měsících již pouze 45 % z vyměřovacího základu.

Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí od 5 měsíců po 11 měsíců v závislosti na věku.

5. Podnikatelky nemusí mít mateřskou

Přiznání peněžité podpory v mateřství (mateřské), která se pobírá standardně 28 týdnů, a to od 8. až 6. týdne před očekávaným narozením dítěte, není pro OSVČ rozhodně snadné. Musí být splněny zákonné podmínky a OSVČ si musí platit dobrovolné nemocenské pojištění.

Neboť je nutné platit dobrovolné nemocenské pojištění ze stejného vyměřovacího základu jako důchodové pojištění, tak je účast na dobrovolném nemocenském pojištění důkladně zvážit, neboť vypočtená mateřská by byla nízká.

Zaměstnankyně mívají vyšší mateřskou než následný rodičovský příspěvek, který je vyplácen po skončení mateřské. OSVČ, které si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, tak nesplní zákonné podmínky a mateřskou nedostanou. Až po narození dítěte je možné si požádat o rodičovský příspěvek.

-Petr Gola | Další zajímavé tipy na Investujeme.cz