Češi mají podle personalistů stále větší zájem o různé formy flexibilních pracovních úvazků. Nejčastěji si přejí pracovat méně než obvyklých 40 hodin týdně, protože se potřebují starat o děti, studují nebo jednoduše chtějí více volného času. Vedle toho roste i zájem o možnost plnit alespoň část pracovních úkolů z domova nebo si plánovat pobyt v práci podle aktuální potřeby.

Tuzemští zaměstnavatelé se ale teprve učí s podobnými alternativními úvazky pracovat. Podle údajů občanského sdružení MUM tvoří v Česku flexibilní formy práce jen šest procent všech úvazků. Průměr v Evropské unii je přitom 20 procent. „Pracovní trh je tu ještě poměrně mladý, což může být jedním z důvodů, proč nejsou flexibilní formy práce využívány častěji. Firmy s nimi jednoduše nemají zkušenost,“ konstatuje Aleš Křížek, ředitel personální agentury Robert Half International v Česku.

Člověka, který si přeje pracovat na zkrácený úvazek, nebo dokonce z domova, stále ještě řada zaměstnavatelů nepovažuje za vhodnou posilu týmu. „V Česku přetrvává nesprávný názor, že práce se dá dobře odvádět pouze v kanceláři a v ideálním případě od 9 do 18 hodin. V řadě případů tomu tak ale není. Určité úkoly se dají plnit i mimo kancelář a v době, která zaměstnanci vyhovuje,“ myslí si Irena Muchová, manažerka lidských zdrojů chemického koncernu Henkel.

Od plen do práce

Flexibilní pracovní úvazky přinášejí ale výhody i zaměstnavatelům. Pokud je firma schopná vyjít v tomhle směru zaměstnanci vstříc, získává jeho dlouhodobou loajalitu. To se týká i nejsilnější skupiny, která flexibilní úvazky vyhledává – jsou jí ženy na rodičovské dovolené a po ní. „Ty totiž bez podpory zaměstnavatele často nemají možnost pokračovat ve své původní práci. Částečné úvazky jim umožňují se na pracoviště vrátit, byť třeba jen na pár hodin týdně,“ říká Muchová. Ženy pečující o malé děti se tímto způsobem mohou nadále podílet na projektech, na kterých pracovaly třeba i několik let. Z toho má pak opět prospěch i zaměstnavatel, protože je v projektech zachována jistá kontinuita.

Třeba Henkel u nás v současné době zaměstnává 226 lidí, z čehož šest pracuje na zkrácený úvazek. „Procentuálně se sice jedná o nepatrnou část zaměstnanců, ale takové jsou aktuální potřeby ve firmě. Jedná se právě především o ženy pečující o malé děti,“ vysvětluje Muchová.

Pokladní i manažerka

Podle Kamily Rozenské, manažerky personálních služeb maloobchodního řetězce Tesco, pomáhají flexibilní úvazky zaměstnavateli řešit nerovnoměrnosti v podnikání, třeba sezonní výkyvy, a zaměstnanci najít rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Řetězec zaměstnává v České republice 15 tisíc lidí, z toho stovky na zkrácené úvazky, dohody o provedení práce nebo jako brigádníky. „Již ve fázi náboru vyhledáváme přímo zaměstnance, kteří chtějí pracovat na kratší úvazek. I v průběhu pracovněprávního vztahu však můžeme zaměstnancům vyjít vstříc, a pokud to provoz daného oddělení umožňuje, upravit sjednaný úvazek,“ konstatuje manažerka s tím, že potřeba flexibilního pracovního kolektivu k maloobchodu jednoduše patří. „Počty nakupujících se mění jak v průběhu dne, tak i během týdne a jsou ovlivňovány i sezonními vlivy. Díky flexibilním formám pracovních úvazků jsme schopni na tyto provozní změny pružně a efektivně reagovat,“ říká Rozenská.

Flexibilní úvazky se ale podle ní rozhodně netýkají jen lidí „za kasou“. Využívají je i zaměstnanci centrály společnosti včetně těch na vysokých manažerských postech. Pro příklad nemusí Rozenská chodit daleko. Sama si vyjednala zkrácený úvazek, aby měla dost času na děti. „Pracuji dva dny v týdnu v kanceláři a jeden den z domova. Obsah práce jsme s mým nadřízeným upravili tak, aby byl v tomto časovém rozsahu zvládnutelný,“ popisuje manažerka.

To, že jsou flexibilní úvazky vhodné i pro management firem, potvrzuje také Aleš Křížek z RHI. „Je to jedna z možností, jak například získat na nějakou pozici i hodně kvalifikovaného člověka, jehož mzdu za plný úvazek by si firma nemohla dovolit,“ konstatuje. Pomocí zkrácených úvazků je také možné na přechodnou dobu řešit nedostatek zakázek, snížit fixní náklady na mzdy a zároveň udržet ve firmě zkušené a schopné zaměstnance.

-Renata Lichtenegerová | Vyšlo na Profit.cz, předplaťe si týdeník Profit

Nejlépe placené obory

• Management (36 365 Kč)
• Informační technologie (35 485 Kč)
• Věda a výzkum (32 936 Kč)
• Finance (29 887 Kč)
• Zdravotnictví (29 250 Kč)
• Obchod a cestovní ruch (25 634 Kč)
• Kultura a sport (24 824 Kč)

• Výchova a vzdělávání (24 551 Kč)
• Doprava (23 565 Kč)
• Administrativa (23 184 Kč)
• Výroba a provoz (22 816 Kč)
• Právo (20 784 Kč)
• Stavebnictví (20 684 Kč)
• Služby (20 669 Kč)

Nejvyšší průměrné platy v okresech

• Jindřichův Hradec (36 016 Kč)
• Kladno (30 783 Kč)
• Hlavní město Praha (30 376 Kč)
• Plzeň-sever (29 420 Kč)
• Rakovník (28 655 Kč)
• Havlíčkův Brod (28 551 Kč)
• Strakonice (28 073 Kč)
• Plzeň-jih (28 000 Kč)

• Břeclav (27 553 Kč)
• Brno-město (27 216 Kč)
• Plzeň-město (27 041 Kč)
• Příbram (26 688 Kč)
• Sokolov (26 351 Kč)
• Mladá Boleslav (26 076 Kč)
• Jihlava (26 017 Kč)
• Pelhřimov (25 827 Kč)