Dárek od prarodičů v podobě smlouvy o stavebním spoření pro novorozence se může ukázat být Danajským darem. S pravděpodobností blížící se jistotě rodiče na stavební spoření vloží více peněz, než kolik mladý dospělý vybere. Důvod je prostý: Úroky a státní příspěvek nepřinesou výnos ani ve výši očekávané inflace. Reálně tak dlouhodobé smlouvy stavebního spoření prodělají.

Smlouva o stavebním spoření uzavřená na šest let dokáže vydělat řádově 3,5 % ročně. Tímto výnosem překonává dlouhodobý inflační cíl České národní banky (ČNB) i Evropské centrální banky (ECB) ve výši 2 % ročně. A překonává i dlouhodobý průměr historické inflace od roku 2001 do roku 2016 ve výši téměř 2,1 %. S prodlužujícím se časovým horizontem ale klesá váha státního příspěvku – a samotné výnosy od stavebních spořitelen jsou mizivé.

Státní příspěvek s časem klesá

Státní příspěvek stavebního spoření dosahuje 10 % z maximální částky 20 tis. Kč nově uložené na účet stavebního spoření. 10 % zní pěkně. Ovšem již druhý rok, kdy je na účtu uloženo 40 tis. Kč a jsou připsány jen 2 tis. Kč státního příspěvku, jeho váha klesne na 5 %. V 18. roce spoření je váha nově připsaného státního příspěvku pouze 0,56 %.

V průběhu 18 let při spoření 20 tis. Kč ročně je celkově naspořeno 360 tis. Kč. Tato částka ale neleží na stavebním spoření po celou dobu. V průměru je na účtu uložena polovina této částky. Z toho plyne průměrný roční výnos státního příspěvku 1,02 %.

Tabulka 1: Příspěvek státního příspěvku stavebního spoření k celkovému výnosu stavebního spoření

Zdroj: Vlastní výpočty autora

Státní příspěvek v průběhu 18 let přispěje přibližně na polovinu hodnoty inflace. Rozhodující je pak výnos připsaný stavební spořitelnou.

Úroky ze stavebního spoření

Úrokové sazby na finančním trhu jsou dnes minimální. Ani na spořicím účtu banky nejsou štědré a stavební spořitelny se také příliš nevymykají. Naopak. Stavební spořitelny do značné míry sázejí na kouzlo státního příspěvku. Samy k výnosu příliš nepřidají.

Stavební spořitelny nabízejí nejčastěji úrok 0,5 % (základní úročení tří z pěti stavebních spořitelen) či 1 % (zbývající dvě). K nim při pravidelném spoření lze získat bonus a výsledné úročení zvýšit až na 1,2 % ročně.

V následujícím výpočtu je počítáno s úročením 1 % ročně, které lze získat bez podmínek a nejrůznějších omezení (např. naprosto pravidelné spoření nebo spoření v určité výši – ani příliš nízké, ale ani příliš vysoké). Ovšem z úroku si stát strhne 15% daň z příjmu, úročení tak klesá na 0,85 % ročně. Ani tím ale výpočet nekončí.

Výnos z úroků zvyšuje státní příspěvek. I ten je úročen, byť s ročním zpožděním (státní příspěvek je připisován vždy následující rok při splnění podmínky spoření). To zvyšuje úrokový výnos na 0,95 %. Tím by se výnos zvýšil téměř na hladinu inflačního cíle, nebýt… poplatků.

Poplatky stavebního spoření devastují výnos

Poplatky jsou u stavebních spořitelen dva základní: za sjednání smlouvy a za vedení účtu. Poplatek za sjednání smlouvy o stavebním spoření je u všech pěti stavebních spořitelen stejný na úrovni 1 % z cílové částky. Při 18letém spoření je nezbytné zvolit cílovou částku 450 tis. Kč, aby nedošlo k „přespoření“. Takto vysokou cílovou částku nelze zpravidla získat ani v akci, a tudíž klient musí zaplatit 4 500 Kč.

Roční poplatek za vedení účtu se u stavebních spořitelen pohybuje od 300 Kč do 360 Kč. Pokud započítáme ten nejnižší, klesá průměrný čistý výnos stavebního spoření z 0,95 % ročně na 0,68 % ročně. To se započítáním přínosu státního příspěvku znamená průměrný roční výnos 1,7 %. O 0,3 procentního bodu pod inflačním cílem.

Pokud bychom počítali s poplatkem ve výši 360 Kč ročně, kles by výnos (bez příspěvku státního příspěvku) na 0,65 %. Ovšem tento nejvyšší poplatek má navíc stavební spořitelna, která úročí vklady základní sazbou 0,5 % ročně. Po započítání poplatků by v tomto případě činil průměrný výnos jen 0,16 % ročně a díky státnímu příspěvku by vzrostl na 1,18 % ročně. Ano, stačí jen popřát dobrou chuť inflaci.

-Petr Zámečník | Více na Hypoindex.cz