Studie přehledně vyhodnocuje jednotlivé faktory, které měly na růst cen elektřiny vliv: od deregulace cen v devadesátých letech, přes změnu sazby DPH, zdražování silové elektřiny do roku 2009 až po dopad podpory obnovitelných zdrojů po roce 2005. V letech 1996 až 2001 rostly ceny elektřiny v průměru o 16 až 17 % vlivem deregulace. Ještě mezi lety 2006 a 2009 dosahoval průměrný meziroční růst cen 8 % - hlavně kvůli zdražování energetických komodit před finanční krizí.

Nová studie podrobně posuzuje vývoj ceny pro typické spotřebitele s dvěma nejběžnějšími tarify: pro domácnosti využívající elektřinu pouze k provozu spotřebičů a pro ty, které mají navíc elektrický bojler nebo akumulační kamna. Autor rozebírá cenu elektřiny na jednotlivé složky a přiřazuje k nim subjekty, které jsou příjemci všech částí zákaznických plateb. Nejvíce peněz končí u distribučních společností, následují výrobci a dodavatelé elektřiny a státní rozpočet (DPH).

Studie rovněž hodnotí rozdíly mezi nabídkami jednotlivých dodavatelů a možnosti zákazníků ovlivnit platbu jejich vhodným výběrem. Dochází ke zjištění, že rozdíl v roční platbě nejdražšímu a nejlevnějšímu dodavateli je vyšší než příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů pro stejné množství elektřiny. Studie obsahuje i odkaz na aplikaci, ve které si uživatelé mohou rychle porovnat nabídky jednotlivých dodavatelů.

Nová studie je zveřejněna právě v době, kdy vláda v nejbližších dnech projedná novelu zákona o podporovaných zdrojích energie. Nový zákon o podporovaných zdrojích energie z léta roku 2013 fakticky zastavil podporu nových obnovitelných zdrojů, která by se promítala do ceny elektřiny. Tento zákon ani jeho aktuální novela ovšem neobsahuje žádný mechanismus podpory obnovitelných zdrojů, a to ani na omezenou dobu, po niž ještě obnovitelné zdroje podporu potřebují, aby se jejich rozvoj v konkurenci s podstatně více podporovanými klasickými zdroji nebrzdil.

Nedojde-li v novém zákonu k pozitivní změně, pak desítky firem, které jsou nyní na obnovitelné zdroje navázány, a s nimi tisíce pracovních míst v příštích měsících a letech od nás odejdou a ČR ztratí spojení s jedním z nejperspektivnějších oborů ve světě.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, řekl:

"Svádět růst ceny elektřiny hlavně na podporu obnovitelných zdrojů je stejně chybné jako obvyklé. Studie Bronislava Bechníka přehledně ukazuje, že k hlavním skokům v cenách elektřiny došlo dávno předtím, než se do nich začaly podpory obnovitelných zdrojů promítat. Mezi lety 2006 a 2009, kdy podpora obnovitelných zdrojů byla skoro zanedbatelná, rostla cena elektřiny meziročně o 8 % kvůli zdražování silové elektřiny na burze. Právě cena silové elektřiny v posledních letech klesá, mimo jiné i díky rozvoji obnovitelných zdrojů."

Bronislav Bechník, energetický expert a autor studie, řekl: "Ceny elektřiny rostly nejrychleji v devadesátých letech. Jenže v té době zároveň stejně rychle rostly mzdy, takže ve výsledku si člověk v roce 1998 mohl za průměrnou mzdu koupit stejné množství elektřiny jako v roce 1991. Pak následovalo několik let, kdy ceny elektřiny rostly mnohem rychleji než mzdy nebo ceny ostatního zboží. V poměru k výši mezd je dnes elektřina o něco levnější než v roce 2002, kdy byla vůbec nejdražší.Ceny potravin a spotřebního zboží přitom vesměs rostou pomaleji než mzdy, takže relativně zlevňují. "

Kompletní studii si můžete stáhnout na adrese: www.hnutiduha.cz/duvody-drahe-elektriny.