Proběhla měnová intervence na objednávku Petra Kellnera?
17. 2. 2014 – 0:05 | Naše peníze | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Měnová intervence koncem roku 2013 způsobila některým ekonomům vrásky na čele, jiní ji zas chválí. V souvislosti s intervencí a následným zdražením dováženého zboží se také vyrojila řada spekulací. Jedna z nejzajímavějších je, že si měnovou intervenci objednal Petr Kellner kvůli koupi Telefónica O2 Česká republika. Změnou kurzu totiž údajně uspořil obrovské množství peněz.
Nedávno nám do redakce dorazil dokonce otevřený dopis od Místopředsedy Okresní hospodářské komory Ústí nad Labem Mgr. Jiřího Kalacha, směřovaný guvernéru České národní banky Miroslavu Singerovi. (Celý dopis ke stažení ve formátu PDF zde)
V otevřeném dopise oponuje ČNB a jejich výši kurzu koruny vůči EUR. Podle Kalacha by bohatě stačilo, pokud by kurz zůstal v úrovni 25CZK/EUR.
Kalach také připomíná, že velká většina vývozních firem, je stejně dávno ochráněna před měnovými výkyvy vlastními nástroji a tento krok tak nebyl vůbec třeba.
Komu změna kurzu pomohla?
"Pane guvernére, pokud nežijete ve vzduchoprázdnu Vaší zlaté klece, byl jste zcela jistě informován o obchodu desetiletí" píše v dopise Kalach a cituje dřívější email, který údajně obdržel: "Dne 15.11. 2013 podepsal pan Kellner dohodu o prodeji O2 se Španěly za 64 miliard Kč. Platba měla proběhnout v České koruně, které Španělé dali přednost před eurem pro její stabilitu. Dne 7.11. devalvovala ČNB českou korunu a dne 8.11. proběhla směna Kellnerových eur na Kč. Případný zisk si může každý spočítat".
Skupina PPF dle zaslaného emailu redakci se zprávou nesouhlasí a neodpovídá prý faktům.
(Poznámka redakce: PPF dohodu o akvizici oznámila 5.11.2013 s tím, že dokončení transakce je podmíněno souhlasem Evropské komise. Ta souhlas udělila v polovině ledna 2014. Teprve poté došlo k vyrovnání.)
Kalach ve svém dopise také uvádí, že bude zajímavé sledovat profesní dráhu některých členů vedení ČNB, zda nebudou například následovat pana Kočárníka do některé dozorčí rady.
TIP: Hrozí deflace? Aneb když inflace klesá, není to vždy dobré!
Levnější elektřina pomáhá ČNB hájit oslabení koruny
Lednový růst cen byl nejnižší v historii Česka. ČNB se hájí, že bez jejího oslabení koruny by ceny klesly. Odpůrci naopak považují intervenci za neúčinnou.
Včerejší údaje o lednové inflaci vzbuzovaly větší očekávání než obvykle. Měly totiž ukázat, jak silná bude intervence centrální banky v souboji s očekávaným poklesem cen energií. ČNB loni v listopadu oslabila korunu o pět procent, aby zabránila deflaci, tedy poklesu cen, a pomohla ekonomice s oživením. Ekonomové ani zástupci byznysu se však stále nedokážou shodnout v tom, zda se krok centrální banky již projevil a byl správný.
Inflace v lednu téměř zmizela. Ceny meziročně vzrostly jen o 0,2 procenta, proti prosinci pak o desetinu, což je na úvod roku nejméně v historii Česka. Právě ceny energií táhly celkový výsledek dolů, naopak desetiny přidávalo inflaci zdražování potravin.
„Bez intervence ČNB by ekonomika pravděpodobně sklouzla do deflace,“ hájí centrální banku ekonom Patrie David Marek. „Ukázalo se, že strach z deflace byl a stále je oprávněný,“ podporuje ho Petr Gapko z GE Money Bank.
Jiní ekonomové vnímají zásah centrální banky rozporuplně. „Nejnižší meziměsíční přírůstek inflace vzbuzuje pochybnost, zda protideflační opatření byla účinná,“ upozornil Jan Macek ze Swiss Life. „Inflace je nižší, než je cíl ČNB. Proto se zatím její listopadová intervence jeví jako neefektivní,“ přidává se Karol Piovarcsy ze Saxo Bank.
Guvernér: Kdybychom neoslabili v listopadu, oslabíme teď
Ačkoli guvernér ČNB Miroslav Singer tvrdí, že na hodnocení dopadu intervencí je ještě brzo, skoro nulovým lednovým růstem cen opatření hájí. „Kdybychom k intervenci nepřistoupili, inflace by byla minus procento. Potěšení spotřebitelů z klesajících cen by kazily zprávy o tom, kde všude hrozí omezování výroby a propouštění. Kdybychom to neudělali v listopadu, udělali bychom to teď,“ prohlásil včera v diskusi mezi představiteli ČNB, zástupci byznysu a odborů.
Ovšem letošní leden je unikátní. Jednorázově se totiž snížily ceny energií, což se za posledních deset let stalo teprve podruhé. Politika ČNB navíc může ovlivnit jen něco - ceny dováženého zboží ano, ale třeba energií nikoliv. A až se vytratí radost z poklesu nákladů na bydlení, lidé budou na ČNB opět naštvaní. U denních nákupů totiž změnu ceny vidí mnohem více.
To ukazuje i index vnímané inflace, který nedávno představila UniCredit Bank. Na rozdíl od spotřebního koše Českého statistického úřadu (ČSÚ) je sestaven z položek, za které lidé utrácejí nejčastěji. Zatímco v prosinci činila oficiální inflace 1,4 procenta a vnímaná 2,5 procenta, v lednu byla čísla už totožná. Ve statistice UniCredit Bank totiž mají energie a nemocniční poplatky větší váhu než v koši, který používá ČSÚ.
„Guvernér nepřizná, že to rozhodnutí bylo špatné, protože by to taky mohlo znamenat, že by musel odstoupit,“ míní předseda odborů Kovo Josef Středula. Namítl, že oslabení koruny nerozpohybuje ani chuť utrácet, ani trh práce, a připomenul, že rozhodování firem ovlivňuje celkové prostředí.
Singer od intervence letos čeká oživení ekonomiky o procento. Celoroční inflace by i tak měla být nízká, ve výši 1,2 procenta. Bude však prý zrychlovat a na konci letošního roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli centrální banky. Ke konci roku bychom pak podle