Na nešťastně nastavenou hospodářskou a sociální politiku státu upozornil ve své studii think-tank IDEA (Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu), což je projekt Národohospodářského ústavu AVČR.

Stát by měl podle jejich závěrů v případě valorizace důchodů, úprav parametrů sociálně pojistného a celého sociálního systému brát v úvahu rozdílné dopady růstu cen na různé skupiny obyvatel. Rozdílné skupiny obyvatel jsou totiž kvůli odlišné struktuře spotřeby vystaveny cenovým růstům, které se od průměrné míry inflace mohou i výrazně lišit.

Míra inflace přitom udává, jak se změnily průměrné ceny za určité období a její hodnoty uveřejňuje Český statistický úřad (ČSÚ). Podle této "průměrné" inflace se následně valorizují důchody, upravují některé mzdy, sociální dávky atd.

"Problém je, že ČSÚ uveřejňuje hodnotu míry inflace jako průměr celého Česka, zatímco inflace ve skutečnosti nezasahuje všechny domácnosti stejně. Někdo si často kupuje kávu nebo čaj, jiný preferuje vodu z kohoutku, někdo vodu balenou. Někdo vydá za jídlo třetinu svých výdajů, jiný jen šestinu. Ceny různých druhů zboží a služeb přitom rostou rozdílným tempem. Některé domácnosti jsou tak inflací zasaženy více, některé méně. ČSÚ uveřejňovaná hodnota míry inflace však toto nereflektuje," vysvětlují autoři studie Pavel Hait a Petr Janský.

Těmi, kdo na tento stav nejvíce doplácí, jsou právě nejohroženější skupiny obyvatel, tedy důchodci a domácnosti s malými příjmy, které v důsledku jiného spotřebního koše čelily výrazně většímu nárůstu cen než zbytek populace z posledních patnácti let. "Důvodem byl především velký růst cen energií a dále skutečnost, že tyto dvě skupiny domácností, ve srovnání s celou populací, utrácely větší část svých výdajů za jídlo a nealkoholické nápoje," uvádí studie s tím, že právě u potravin a nealkoholických nápojů docházelo k velkému navýšení cen.

Ve výsledku tak byly nízkopříjmové domácnosti v letech 1999 až 2010 vystaveny kumulativnímu růstu cen, který byl o 10 procentních bodů vyšší než průměrné domácnosti. Pro domácnosti důchodců byl tento rozdíl přibližně sedm procentních bodů.

Miroslav Kyncl | med