"Část zákona se ruší dnem zveřejnění verdiktu ve Sbírce zákonů, druhá část ke dni 31. prosince 2011," řekl Rychetský. Zvláštní padesátiprocentní sazbu daně z poskytnuté zálohy státní podpory za rok 2010 ústavní soudci tedy zrušili okamžitě, zbytek zákona včetně snížení státní podpory nechali soudci platit ještě do konce roku.

Soud také zrušil celý balíček v sociální oblasti, zadlužení státu tak může vzrůst.

Vedoucí analytikporadenské společnosti Fincentrum Josef Rajdl upřesnil "Ústavní soud zrušil s okamžitou platností 50 % zdanění státní podpory za rok 2010 – tedy letos bude připsána státní podpora v původní výši. Navíc také zrušil snížení podpory z 15 % na 10 % z uspořené částky, ale toto ustanovení nechal v platnosti do konce roku (zrušeno bylo proto, že bylo přijato ve stavu legislativní nouze)."

Skupina 45 sociálně demokratických poslanců navrhla Ústavnímu soudu zrušit zákon, kterým parlament ustanovil zvláštní padesátiprocentní sazbu daně na příspěvek fyzickým osobám, na který spořícím lidem vznikl nárok v roce 2010. Současně se dnem účinnosti zákona snížila výše zálohy státní podpory z patnácti na deset procent z ročně uspořené částky nepřesahující dvacet tisíc korun.

Podstatou návrhu byly námitky rozporu napadeného zákona s ústavním pořádkem. "Vztahovaly se jak ke způsobu jeho přijetí, tak i k jeho obsahu," řekla agentuře Mediafax mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová. Poslanci ČSSD podle ní zpochybnili důvodnost projednání návrhu zákona ve zkráceném řízení ve stavu legislativní nouze, v jehož důsledku vláda Petr Nečase (ODS) porušila některé ústavní principy vztahující se k parlamentní proceduře přijímání zákonů.

S ohledem na to, že napadený zákon přijala sněmovna v rámci legislativní nouze a Ústavní soud již podobnou proceduru před časem označil za protiústavní, nemohli podle Rychetského ani v tomto případě rozhodnout soudci jinak. "Parlament nemůže postupovat libovolně. Je vázán právem, především ústavou a konformně vykládanými jednacími řády," řekl Rychetský. Poslanci i senátoři musejí mít podle něj skutečnou možnost seznámit se s předkládanou normou a ve svobodné diskusi se k ní vyjádřit.

"Předkladatelé zákona musejí svou normu veřejně obhajovat v diskusi před názory opozice. Možnost konfrontace postojů v parlamentu je přitom zárukou svobodné soutěže," řekl Rychetský s tím, že princip většinového rozhodování v parlamentu není umožněním řádné diskuse k zákonům v žádném případě dotčen. Vyhlášení stavu legislativní nouze je podle Ústavního soudu navíc mimořádnou událostí, ke které nemůže vláda sáhnout kdykoliv to uzná za vhodné. "Takového instrumentu lze využít, pouze když je ohrožen stát nebo hrozí li mimořádné hospodářské škody," zdůraznil Rychetský.

Ve vztahu k obsahu napadeného zákona opoziční poslanci ČSSD namítali, že snížení zálohy státní podpory za rok 2010 jeho zpětným padesátiprocentním zdaněním zvláštní sazbou daně z příjmu, jakož i snížení zálohy pro smlouvy o stavebním spoření uzavřené do 31. prosince 2010, vykazují znaky pravé retroaktivity a odporují legitimnímu očekávání účastníků stavebního spoření.

Toto očekávání se opírá i o dosavadní praxi zákonodárce, který dosud respektoval vzniklé majetkové nároky na poskytnutí určitých majetkových plnění v závislosti na době uzavření smlouvy o stavebním spoření. "Zákonodárce podle poslanců ČSSD zvolil nepřiměřené prostředky k prosazení veřejného zájmu na snížení deficitu státního rozpočtu, čímž nerespektoval požadavek spravedlivé rovnováhy mezi tímto zájmem a omezením základních práv jednotlivců," píše se v ústavní stížnosti.

Ústavní soud o osudu stížnosti poslanců ČSSD rozhodl shodou okolností v okamžiku, kdy parlament na své dubnové schůzi znovu projedná balík 18 novel zákonů o úsporných optařeních. Ty zrušil s platností od konce tohoto roku ÚS právě kvůli neústavnímu způsobu projednání poslanci ve vládou vyhlášeném stavu legislativní nouze - dal však parlamentu možnost balíček úsporných novel zákonů přijmout v řádném legislativním procesů - tedy v řádné diskusi a po vyslyšení námitek opozice.

-Jiří Nováček, MED