Příspěvek na bydlení vzroste až o 592 Kč
7. 1. 2014 – 14:35 | Bydlení | Redakce NašePeníze.cz | Diskuze:
Každoroční zvýšení maximálního příspěvku na bydlení přišlo i v letošním roce. Nájemníkům vzroste přitom více než vlastníkům nemovitostí – a to až o 3,78 %.
Výše příspěvku na bydlení se odvíjí především od příjmů domácnosti a výše nákladů na bydlení zahrnující jak nájemné či obdobný výdaj u vlastnického a družstevního bydlení, tak náklady na energie. Velmi podstatnou součástí jsou ale tzv. normativní náklady, které určují maximální výši nákladů na přiměřené bydlení. A právě tyto normativní náklady Vláda na svém posledním prosincovém zasedání zvýšila.
Na příspěvek na bydlení mají nárok rodiny, kterým 30 % (v Praze 35 %) jejich příjmů nestačí na úhradu nákladů na bydlení – a stát jim příspěvkem dorovná výdaje právě na tuto hranici. Normativní náklady přitom určují přiměřenost bydlení. Pokud domácnost vydává za bydlení více, než kolik činí normativní náklady, výše příspěvku se počítá z nich a k dalším výdajům se nepřihlíží.
Výpočet výše příspěvku na bydlení je následující: Příjem domácnosti je vynásoben 0,3 (pro Prahu 0,35) a výsledek se odečte od skutečných nákladů na bydlení, případně od normativních nákladů, jsou-li tyto nižší. Do příjmů se zahrnují též některé sociální dávky, např. přídavky na děti či rodičovský příspěvek.
Od roku 2012 je omezena délka pobírání příspěvku na bydlení. Domácnost na něj má nárok pouze 84 měsíců v 10 po sobě jdoucích letech. V průběhu desetiletí tak může rodina příspěvek pobírat „jen“ 7 let. Lhůta se začala počítat od 1. 1. 2012 a příspěvek pobíraný dříve se nezapočítává. Omezení se také nevztahuje na domácnosti penzistů nad 70 let (starší 70 let musí být všichni členové domácnosti) a na lidi se zdravotním postižením, kteří bydlí v pro ně upravených nebo postavených bytech.
Oproti předešlému roku se normativní náklady zvýšily výrazně méně. Zatímco mezi roky 2012 a 2013 příspěvek stoupl až o 6,5 %, nejvyššího zvýšení se pro letošní rok dočkaly čtyř a vícečlenné domácnosti žijící v obcích ve velikosti od 10 do 50 tisíc obyvatel (o 3,78 %). Nejméně normativní náklady stouply pro jednočlenné domácnosti bydlící v bytě či rodinném domě v družstevním nebo osobním vlastnictví (o 1,18 %). Rozhodná inflace přitom dosáhla 1,1 %.
Tabulka 1: Nárůst normativních nákladů v nájemním bydlení pro rok 2013
|
Počet osob v rodině |
Počet obyvatel obce |
||||
|
Praha |
nad 100 tis. obyvatel |
50 000 – 99 999 obyvatel |
10 000 – 49 999 obyvatel |
do 9 999 obyvatel |
|
|
jedna |
2,96% |
3,22% |
3,27% |
3,50% |
3,09% |
|
dvě |
3,08% |
3,34% |
3,40% |
3,62% |
3,25% |
|
tři |
3,14% |
3,39% |
3,46% |
3,68% |
3,33% |
|
čtyři a více |
3,23% |
3,50% |
3,56% |
3,78% |
3,46% |
Zdroj: Vlastní výpočet na základě Nařízení vlády ze dne 18. 12. 2013
U vlastnického a družstevního bydlení nezáleží na velikosti obce, v níž se byt či rodinný dům nachází.
Tabulka 2: Nárůst normativních nákladů ve vlastnickém a družstevním bydlení pro rok 2013
|
Počet osob v rodině |
Normativní náklady |
|
jedna |
1,18% |
|
dvě |
1,33% |
|
tři |
1,45% |
|
čtyři a více |
1,52% |
Zdroj: Vlastní výpočet na základě Nařízení vlády ze dne 18. 12. 2013
Normativní náklady jsou poměrně vysoké. Teoreticky na nejvyšší příspěvek na bydlení mohou dosáhnout čtyř a vícečlenné domácnosti žijící v Praze. Pokud by rodina neměla žádný příjem (což vzhledem k započítání dalších sociálních dávek do příjmu je vysoce nepravděpodobné), obdržela by od státu 18 899 Kč. Samozřejmě za předpokladu, že její náklady na bydlení budou dosahovat alespoň této částky.
-Petr Zámečník | Více na Hypoindex.cz