Provedený výzkum byl ojedinělý zejména svým rozsahem a dále také tím, že se poprvé v ČR zaměřil na genderový aspekt integrace imigrantů a detailně se věnuje dvěma důležitým oblastem života imigrantů: zaměstnávání a vzdělávání. Výzkum byl zaměřen na imigranty ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí), a to jak s dlouhodobým, tak trvalým pobytem na území ČR. Součástí výzkumu byly vedle dotazníkového šetření mezi více než šesti stovkami cizinců a cizinek z Vietnamu, Číny, Ukrajiny i Ruska a dvěma stovkami azylantů a azylantek i hloubkové rozhovory s pracovníky a pracovnicemi neziskových organizací, škol, obcí a úřadů práce. Respondenti z řad imigrantů dle svých tvrzení pociťují nedostatek informací o právech a povinnostech vyplývajících z právního řádu ČR, české společnosti a zvycích, a nedostatečnou znalost češtiny. Při zprostředkování práce se imigranti obracejí především na své známé či příbuzné imigranty; webové stránky ministerstev , služeb NNO či institucí využívá jen minimum z nich. Získání občanství představuje pro pracovní imigranty spíše marginální téma, pro azylanty je však prioritou. Populace imigrujících cizinců je významně diferencovaná podle míry motivace trvale se usídlit v ČR – 40 % cizinců, kteří se zúčastnili tohoto výzkumu, podmiňuje svůj pobyt v ČR ekonomickými podmínkami a podmínkami k práci, více než čtvrtina chce v ČR zůstat trvale, 11 % chce dokonce získat občanství, naopak 24 % se chce dříve či později vrátit domů. Kolik si Imigranti v ČR vydělávají Průměrný čistý měsíční osobní výdělek pracovních imigrantů se pohybuje zhruba mezi 11–13.000 Kč a ženy imigrantky vydělávají výrazně méně než muži (rozdíl činní cca 3 500 Kč). Za nejvyšší prioritu při výchově svých dětí imigranti považují to, aby se jejich děti naučily česky a vystudovaly univerzitu. Integrace dětí imigrantů do českého školství na všech stupních je důležitým nástroje integrace jejich rodičů.