Zpráva vládě doporučuje, aby termín vstupu do eurozóny nebyl prozatím stanoven a aby nebylo usilováno o vstup do mechanismu ERM II. Celkově negativně vyznívající zpráva je asi takto psána s ohledem na to, že neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR přímé důsledky a samotné stanovení termínu přijetí eura je v pravomoci členského státu.

Některá pro a proti přijetí eura

Česká republika se zavázala ke krokům, které jí umožní přistoupit k eurozóně co nejdříve. Pro přijetí eura nehovoří jen závazek euro přijmout, ale i velká obchodní i vlastnická provázanost s eurozónou. Eurozóna je partnerem pro téměř 70 % českého vývozu a výkyvy měnového kurzu pro obchod představují problém.

Skrytě, mezi řádky, Zpráva také zmiňuje faktory, které hovoří proti přijetí eura. Zpráva možná vyznívá až tak, že česká ekonomika je bez vlastní měnové politiky nepružná a není dostatečně schopná přizpůsobit se vnějším šokům. Náklady plynoucí ze ztráty vlastní měnové politiky ČR budou podle zprávy citelné zejména v případě, že česká ekonomika nebude sladěna s ekonomikou eurozóny.

Přijetí společné měny také znamená zbavení se možnosti kurzového přizpůsobení vůči nejvýznamnějším obchodním partnerům. Takový pohled může poukazovat na zbavení se možnosti používat dumpingovou (konkurenční) devalvaci domácí měny. Jak taková konkurenční devalvace funguje? Pokud má země vlastní měnu a zásahy z centra se daří držet oslabený kurz, může takový zásah vytvářet polštář pro domácí výrobce. Oslabuje-li kupříkladu Čína juan, její vyvážené zboží je po přepočtu směnným kurzem v zahraničí levnější. Uměle oslabená měna tak představuje polštář pro domácí výrobce, kteří takto na úkor jiných získávají konkurenční výhodu.

Jaká konvergenční kritéria musí být splněna?

Aby mohla členská země Evropské unie vstoupit do eurozóny, musí splnit jistá administrativně stanovená konvergenční, tzv. maachstrichtská kritéria. Mezi tato kritéria patří cenová stabilita, dlouhodobá udržitelnost veřejných financí (vývoj vládního deficitu a vládního dluhu), kritérium stability měnového kurzu (pohyb kurzu uvnitř fluktuačního rozpětí systému ERM II po období dvou let bez devalvace) a dlouhodobých úrokových sazeb.

Kritéria předpokládají, že pokud bude kandidátská země zaměřovat svou politiku na dodržování cenové stability a snižování schodků veřejných rozpočtů, předejde výrazným fluktuacím měnového kurzu, cenové nestabilitě a zvyšování dlouhodobých úrokových sazeb.

Špatné vyhlídky zmiňované ve zprávě

Dopady ekonomického útlumu. V minulosti česká ekonomika zdárně snižovala odstup od průměrné ekonomické úrovně eurozóny. Dopad globální finanční a hospodářské krize ovšem českou ekonomiku nasměroval k hospodářskému útlumu. Zpráva konstatuje, že „v důsledku hospodářské krize ekonomická připravenost na přijetí jednotné měny euro v ČR znatelně zhoršila.“  Z hlediska budoucího přijetí eura je ekonomická recese nepříznivým faktorem. V dopadu recese se zhoršuje vývoj veřejných financí i variabilita měnového kurzu.

Pesimistický výhled veřejných financí. Chybí rozpočtová disciplína, každoroční vysoký deficit sektoru vládních institucí zásadním způsobem přispívá ke zvyšování vládního dluhu v poměru k HDP. V posledních letech byla dynamika růstu dluhu zpomalována privatizačními příjmy, se kterými nelze do budoucna počítat. Vládní dluh z důvodu každoročních deficitů narůstá, v roce 2012 by měl dosáhnout vládní dluh úrovně až 45 % HDP. Vládní sektor aktuálně čelí nebývalého výpadku daňových příjmů, fiskální deficit v roce 2009 zřejmě převýší 6 % HDP. Úroveň deficitů je z hlediska udržitelnosti veřejných financí nepřijatelná, výhled veřejných financí se výrazně zhoršil.

Rostou také výdaje na obsluhu veřejného dluhu a existují zde nedořešené strukturální problémy českých veřejných financí. Negativní fiskální dopady bude mít také očekávaný demografický vývoj. Obyvatelstvo stárne, reformy důchodového a zdravotního systému jsou odkládány, výdaje penzijního systému a systému zdravotní péče porostou. Vládní deficit může také do budoucna prohloubit schválení zákona o nápravě majetkových křivd působených církvím či řešení ekologických závazků.

Volatilita a výrazné výkyvy v kurzu. V době minulé, charakterizované rychlým hospodářským růstem, vykazoval kurz koruny dlouhodobý trend posilování. Globální finanční a ekonomická krize poukázala na zranitelnost koruny vůči náladám na finančních trzích a tokům krátkodobého kapitálu.

V důsledku světové finanční krize začala koruna vykazovat zvýšenou volatilitu, došlo skokové zhodnocení a znehodnocení kurzu koruny. Kurz také ovlivňovala změna nálad na finančních trzích a změny sentimentu vůči středoevropskému regionu. Ukazuje se, že v turbulentních dobách bude plnění kritéria stability měnového kurzu, jedné z podmínek přijetí eura, obtížné. Do kurzu koruny se bude do budoucna promítat schopnost zvládnout konsolidaci domácích veřejných financí i  situace na světových finančních trzích a investičních nálad vůči našemu regionu.

Situace na trhu práce. Český trh práce je nepružný a v důsledku hospodářského útlumu se očekává nárůst dlouhodobé nezaměstnanosti. Existují regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti dané nízkou regionální, profesní a odvětvovou mobilitou pracovní síly, umocněná i převahou vlastnického bydlení.

Zpráva dále říká, že také „nedochází k výrazným strukturálním zlepšením na trhu práce“ a problémy přetrvávají i v nastavení institucionálního rámce. Díky institucionálním pravidlům je český trh práce také nepružný. Náklady na propouštění zaměstnanců nejsou například v Česku závislé na délce trvání pracovního poměru, a jsou tak v mezinárodním srovnání poměrně vysoké. Jako prvek pružnosti českého trhu práce uvádí Zpráva naopak schopnost snižovat počet zahraničních pracovníků v situaci, kdy poptávka po práci poklesla. Cizinci se uplatňují zejména v profesích vyžadujících nižší kvalifikaci.

Rozšířené využívání zahraniční pracovní síly v době předcházejícího ekonomického růstu poukazuje na nízkou motivaci dlouhodobě nezaměstnaných s nízkou kvalifikací pracovat. Finanční motivace českých nezaměstnaných k přijetí zaměstnání je dána kombinací daní a dávek. Na dlouhodobou nezaměstnanost a tvorbu pracovních míst může mít vliv celkově vysokého zdanění práce.

Ekonomické problémy. Z pohledu Zprávy ve fungování a pružnosti českého hospodářství nedochází k výrazným zlepšením. Přetrvává i rozdíl v cenové hladině i úrovni ekonomické vyspělosti. V porovnání s eurozónou si česká ekonomika zachovává vyšší podíl průmyslu a menší podíl služeb.

Současná krize a mimořádně nepříznivý vývoj zasahuje podniky především v oblasti snížení poptávky. Na celkové produkci se nadprůměrně podílí automobilový průmysl, což je může být zdrojem odvětvového šoku. Dvě třetiny podniků reagují na krizi zmrazením mezd, využívány jsou i jiné způsoby snižování nákladů práce, například zkracováním pracovního týdne. Snížení nominálních mezd je rozšířeno méně.

Zásadní bude nepřímý vliv krize prostřednictvím zhoršené finanční situace domácností a podniků. V této souvislosti je pravděpodobná zvýšená míra nesplácení úvěrů. Zpomalení poskytování úvěrů v posledním období jako důsledek recese a zvýšení obezřetnosti na straně bank i příjemců úvěrů má případné riziko předlužení reálného sektoru tlumit.