Obyčejné matce tří dětí z malých jihočeských Čimelic, která se po revoluci rozhodla, že začne podnikat. Nebylo to snadné, někdy to i bolelo, ale dnes už Jaroslava Valová může říct, že ten boj stál za to. Na zelené louce totiž vybudovala firmu SIKO, největšího prodejce koupelnového vybavení v Česku, která se stále úspěšně rozšiřuje.

První prodejna SIKO v Čimelicích

Ten příběh je přitom zdánlivě fádní. Je jen o odvaze, energii, nezdolnosti a síle jedné české rodiny. Ale uznejte, že to není málo. Když se v roce 1991 Jaroslava Valová rozhodla, že bude podnikat, bylo jí 44 let a mnozí sousedé v Čimelicích si klepali na čelo. Nevypadalo moc reálně, že by se v té polistopadové džungli mohla prosadit. Tím spíš, že se na doporučení svého známého pustila do pro ni zcela cizího oboru. A brzy se ukázalo, jak moc byl perspektivní.

Jak Pražáci jezdili pro koupelny do Čimelic

Stavební Izolace, Keramika a Obklady, z prvních písmen těchto slov složili manželé Valovi název své firmy. A přestože stavení izolace firma SIKO nakonec neprodávala, ten název se chytl. Stejně jako celá firma. Ale samozřejmě, že to nebylo zadarmo.

Nejdříve finance. Na začátek podnikání padly veškeré rodinné úspory, a to včetně vkladních knížek dětí, na kterých měly úspory z letních brigád a příspěvky od babiček a dědečků. Valovi se prostě rozhodli jít do byznysu po hlavě. Každá koruna pak skončila u zprostředkovatele, od něhož za předražené ceny získali první zásoby obkladaček. V ten moment ale manželé pochopili, že se musí dostat přímo k výrobcům. Jinak se jejich obchod dopředu nehne. Jen tam si vyberou, co lidé chtějí, a navíc podstatně ušetří. Kdo ale v té době nebyl napojený na bývalá komunistická přediva vztahů, mohl si o tom často nechat jen zdát.

Přesto to Valovi zkusili. Vyráželi přímo do podnikových prodejen výrobců a sami si zboží vozili do Čimelic. Jaroslava se pak starala i o prodej a účetnictví, a kdyby měl den víc jak 24 hodin, určitě by je ráda využila. Výsledek se ale logicky dostavil. Zákazníci si zážitek z malé, 40 m2 prodejny SIKO, kde se o ně pečlivě starali, nenechali pro sebe. Časem bylo proto zcela běžné, že se tu stavovali i lidé, kteří cestovali z Prahy na víkendy do jižních Čech, a později sem jezdili vyloženě cíleně. A to už velké výrobce koupelnového zboží nemohlo nechat chladné. SIKO se proto zařadilo mezi stálé odběratele výrobců.

Jak Valovi cestovali trabantem k Balatonu

„Stejně musela něco zdědit,“ pronesla na adresu Jaroslavy Valové určitě většina z vás, které její příběh zaujal. A mají pravdu. Zdědila. Po svém otci má v sobě neuvěřitelnou pracovitost a tuhý kořínek. On stíhal být jako nadšený masarykovec ve třicátých letech minulého století vedoucím zahradníkem knížete Schwarzenberga na panství v Čimelicích, jako samouk se naučil německy i hrát na několik hudebních nástrojů. Do toho náčelníkoval v Sokolu a režíroval místní divadelní ochotníky. Filozofii „Dělat vše co nejlépe“ pak vštípil i svým třem dcerám. Ale evidentně to nebylo zas tak složité, dámy totiž měly aktivitu v krvi.

Dcera Ludmila Polesná (1934) posbírala v šedesátých letech neuvěřitelných šest titulů mistryně světa na divoké vodě. Škoda, že v té době ještě nešlo o olympijskou disciplínu. Celkem víc jak šedesát medailí ze světových a republikových mistrovství vydalo na knihu s názvem „Hranaté medaile“. Dcera Jana (1933) se dočkala také ocenění, je čestnou občankou Dobříše. Kromě toho lyžuje, cvičí v Sokole a se svou cestovní kanceláří organizuje zájezdy.

Příběh nejmladší Jaroslavy (1947) tak vlastně možná nikoho ani nepřekvapí. Sport ji samozřejmě také bavil, ale vavříny se přeci jen rozhodla sbírat jinde. Začalo to červeným diplomem na vysoké škole, který si ze studií odnesli s manželem Vítězslavem Valou oba. Pak sice chvíli žili v duchu doby, tedy nevybočovali, přivedli na svět tři děti, pracovali, žili skromně a jezdili trabantem k Balatonu pod stan. Po pár letech jim ale podnikavost prostě nedala spát. Dva zemědělští ekonomové si začali přivydělávat rychlením narcisů, prodejem skalniček, chovem ovcí nebo prodejem ovoce, a přitom očekávali pád komunismu.

Jak se dá úspěšná firma rozjet z obýváku

Děti si během pár let zvykly, že jejich máma musí pořád něco dělat, a proto fakt, že se po převratu vrhla na podnikání a během jednoho roku změnila jejich společný obývák na útočiště slibně se rozvíjející firmy, přijaly bez velkých emocí. V tomhle pokoji se jednalo s odběrateli a dodavateli, dávaly se zde dohromady účetní záležitosti, obědvali tu skladníci. Potkávaly se zde čtyři generace rodiny a v obýváku se pracovalo každý den do pozdních nočních hodin.

Manžel Vítězslav neměl jinou možnost, než záhy opustit civilní zaměstnání, zanechat starostování v Čimelicích a plně se zapojit do podnikání. Jezdil náklaďákem pro zboží, pracoval ve skladu i v administrativě. Syn Tomáš také práci neutekl a už při studiu gymnázia, a později i vysoké školy, dostal slušnou školu života. Prodával, fakturoval, jednal s odběrateli a jako snad každý pracoval ve skladu. Dcera Jana, v té době žačka základní školy, zase pomáhala v prodejně a zvládala už i část účetnictví. A aby byla rodina vytížená se vším všudy, zapojili se po roce podnikání do firmy i příbuzní z Kralic u Brna, kde vznikla v roce 1992 druhá prodejna SIKO.

Důležitý impulz ale dostalo SIKO s návratem nejstaršího syna Víti po dvou letech z Ameriky. Za oceánem si vysnil, jak tu rozjede velký franšízový řetězec. A jak to u první kávy po příjezdu řekl své matce v obýváku, tak i udělal. Odstartoval pobočkovou expanzi, do které přibíral další členy rodiny a své přátele. S budoucím tchánem bratra Tomáše otevřel prodejnu v Táboře, s kamarádem ze střední školy zbudovali pobočku ve Vodňanech, a tak to šlo dál a dál... Společnost SIKO prožívala první opravdový boom.

A zatímco Víťa dobýval území, jeho pečlivá máma vytvořila zásady pro vystavení zboží tak, aby co nejvíce zjednodušila otevírání dalších poboček. Rodina s prvními zaměstnanci v těchto dnech a měsících makala naplno. Dvě prodejny byly minulostí, během dvou let jich SIKO mělo jedenáct. A kromě vlastních byly otevřeny i prodejny partnerské, které rodině umožnily využít při zdokonalování prodejního konceptu nejen své zkušenosti, ale i zkušenosti obchodních partnerů, tehdejších velkoobchodních odběratelů zboží ze Sika.

Jak děti zachránily mámu i firmu

Když se zdálo, že rozlet firmy už nic nemůže zastavit, přišly bezpochyby nejhorší dny celé její historie. A není ostudou napsat, že celý rok 1995 byl opravdovým očistcem. Expanze pokračovala za cenu velkého zadlužení vybudováním velkoobchodní základny v Čimelicích s celkovou plochou 3 000 m2. Zátěž celé rodiny byla ohromná a úspěch si vybral první velkou daň ve formě odchodu manžela Vítězslava. Jaroslava se musela vyrovnat s obtížnou rodinnou situací i obavami, jak s dospívajícími dětmi ustát rozjeté podnikání a splatit riskantní úvěr ve výši 22 milionů. Na takové chvíle se žádná žena nikdy dopředu nepřipraví, a to přesto, že má za sebou už ostrý podnikatelský boj. Jaroslava ale neměla moc na výběr. Obchod byl rozjetý a půjčku by za ni také nikdo nesplatil. Naštěstí láska, kterou po celé ty roky dávala svým dětem, se jí v těchto těžkých chvílích vrátila. Dospívající potomci a celý zbytek rodiny ji podrželi, a to dokonce za cenu osobních obětí. Syn Tomáš přerušil inženýrská studia, ke kterým se už nevrátil, a místo toho se začal plně věnovat firmě. Byl to právě on, na kterém v té době spočívala podstatná tíha podnikání. Dcera Jana a sestra Jana jí byly jako správné ženy oporou po lidské stránce, synové brzy pochopili, že své mámě nejlépe pomohou, když udrží při životě firmu.

Trvalo to nějakou dobu, nebylo to snadné, ale Jaroslava opět dokázala sebrat síly a vrhla se do dalšího rozvoje firmy. Přibírali se zaměstnanci, zvětšovaly se obchody, úvěr se dařilo splácet. A tak padlo rozhodnutí expandovat do prvního krajského města a ani tam se nezastavit. S podporou a nadšením syna Víti si Jaroslava vzala ještě vyšší půjčku a koupila brněnský areál po bývalém Technomaxu. Otevření partnerských prodejen v dalších krajských městech – v Ostravě a Českých Budějovicích – už bylo jen otázkou času.

Jak „Megaprodejna“ koupelen oslnila Prahu

Byla to okamžitě po otevření vlajková loď SIKO. Někteří novináři ji překřtili hned na místě při otevření na „mega-prodejnu“ koupelen, což jí i zůstalo. I pro rodinu Valových a samotnou Jaroslavu to byl velký den. Rok po vstupu do nového milénia se konečně mohli pochlubit tím, že pokořili i Prahu, a to rovnou s jedním z největších showroomů, jaký kdy Pražané viděli. Prodejna na Černém Mostě se tak povedla, že se podle jejího interiéru a stylu fungování inspirovaly i všechny další, včetně partnerských.

A že se to v následujících měsících a letech docela hodilo. Další krajská města, další investice. Tentokrát poprvé i v obchodních centrech v Praze Průhonicích, ve Zlíně a v brněnském Avionu. Jaroslava i tady chtěla mít vše pod kontrolou, chtěla, aby prodejny splňovaly její představu ideálního místa pro zákazníky, a tak jezdila po celé zemi, jen aby vše dopadlo přesně podle jejích představ.

Možná i proto se našla místa, kde se z ničeho nic přestalo dařit, a několik partnerských prodejen se muselo zavřít. Rodina se tak rozhodla, že si musí pečlivě rozdělit pravomoci. Bylo jasné, že v silách Jaroslavy už v žádném případě není být u všeho.

Synové přebrali obchodní politiku a jejich máma se kromě vytváření konceptu maloobchodních prodejen mohla zaměřit na zdravou ekonomiku a marketing firmy. A pak přišel další klíčový den. Někomu se první vydání katalogu možná nebude zdát jako zrovna vzrušující událost hodná vyprávění, ale SIKO už od této doby nikdy nebylo a nebude stejné. Vytvořením nejkomplexnějšího katalogu v segmentu si otevřelo možnost oslovit tisíce a tisíce zákazníků a ukázat jim všechny novinky nebo třeba i významné slevy pěkně přehledně a na jednom místě. Brzy se firma v katalogu mohla navíc pochlubit vlastními produkty. Syn Víťa se nechal inspirovat zahraničními veletrhy, sestavil tým produktových manažerů a ti se okamžitě pustili do vývoje vlastního sortimentu.

Jaká je to honička, být na Slovensku jednička

Jedenáct prodejen SIKO, které pokrývají všechny slovenské regiony, to je současnost. Management společnosti si dal totiž hodně smělý plán, etablovat se i v zemi našich východních sousedů. To, co začalo v roce v 2010 výstavbou nového SIKO showroomu v hlavním městě Bratislavě, zatím funguje skvěle a stejně jako Češi, tak i Slováci oceňují všechny benefity firmy z Čimelic.

Jak SIKO neopustilo svou vlastní filozofii

Zvlášť když se podaří udržet trend, který byl pro Jaroslavu od začátku tím nejzásadnějším. Motto „Mysli na druhého v řadě“ se od prvních dnů prodeje projevovalo ve formě milého vystupování k zákazníkům a bezchybného vyřízení jejich přání. To ale už dnes nestačí. Na pobočce v Opatovicích nad Labem proto vzniklo vlastní školicí středisko. Prochází jím všichni prodejci a získávají kromě prodejních dovedností také odborné znalosti. To ale zdaleka není vše. Prodejny jsou vybaveny dětskými koutky, pokryty bezplatným internetem pro zákazníky. V září 2014 byly spuštěny nové webové stránky www.siko.cz, které obsahují maximální možnou dávku inspirace a rozsáhlý e-shop pro online nákupy. Již také získaly mnohá ocenění v prestižních soutěžích.

I to je důvod, proč Jaroslava nemá problém pochlubit se svým věrným zákazníkům základními čísly, které momentálně tvoří firmu SIKO. Prodejní síť se stále rozšiřuje a nyní tvoří více než 50 českých a slovenských prodejen. Obrat firmy je přes dvě a půl miliardy a počet zaměstnanců překračuje 600. To vše bez jakékoli podpory státu na vytvoření pracovních míst. Dochází k rozšiřování spolupráce s developery a kromě prodeje zboží zajišťuje firma i další doprovodné služby, jako např. zákazníky žádaná realizace koupelen „na klíč“ či plánovací programy pro celou koupelnu. Produktový katalog se postupně rozšířil až na rekordních 452 stran, čemuž se v segmentu koupelen nikdo nevyrovná.

Jak SIKO pracuje se známou architektkou

Eva Jiřičná. To jméno má ve světě uznávaných architektů nenapodobitelný zvuk. Dáma, která je známá především díky interiérům londýnských a newyorských obchodů a butiků. Široká veřejnost ji má spojenou i s faktem, že jako mladá začínající architektka v Anglii, byla partnerkou architekta Jana Kaplického. Právě tato žena je spojena s nejočekávanějším projektem historie SIKO. V Praze na Zličíně stojí vlajková loď SIKO - dosud největší showroom, v jakém kdy firma působila.

A budoucnost? SIKO, její majitelka Jaroslava i celá rodina mají jednoznačnou chuť pokračovat ve svém úspěšném podnikání dál a stále při tom ctít své hlavní zásady. Rozšiřování v Česku a na Slovensku je samozřejmostí a přemýšlí se o možnostech působit i v dalších zemích. Expanze se ale dotýká i rozšíření sortimentu mimo oblast koupelen. Od roku 2012 se úspěšně rozběhl projekt prodeje kuchyní. SIKO tak svým zákazníkům nabízí jedinečnou možnost vybrat si koupelnu a kuchyni "pod jednou střechou". Tím ale rozšiřování sortimentu nekončí, postupně se přidává koupelnový nábytek, zrcadla a umyvadla na míru, interiérové dveře a další.