"Milost není nějakou protézou spravedlnosti, to není polemika se soudy, napravování soudů, to dokonce vůbec není součást spravedlnosti nebo justice. A kdybych já byl prezidentem, tak bych milosti nezdůvodňoval vůbec," uvedl Jakl. Vysvětlení individuálního rozhodnutí je podle něj vždy složité a nikdy nemůže být úplné.

Prezident odpustil v úterý tresty 14 lidem. S žádostí o milost u prezidenta uspěla mimo jiné také loni pravomocně odsouzená ředitelka Metropolitní univerzity Praha Anna Benešová. Té Klaus prominul nejen podmíněný trest a zbytek trestu zákazu činnosti, ale dokonce tak učinil s účinky zahlazení odsouzení. "Přihlédl k potřebě péče o jejího těžce nemocného manžela a tomu, že v minulosti nebyla trestána," zdůvodnil Hrad udělení milosti.

Jak Mediafax informoval, Benešovou soudy loni potrestaly podmíněným trestem za podplácení, zpronevěru a porušování povinností při správě cizího majetku. Toho se dopustila jako ředitelka univerzity, kdy se snažila podplatit lidi a úředníky, kteří mohli ovlivnit využívání pronajatých prostor soukromé univerzity. V rozporu s právními předpisy navíc umožnila bezplatné studium desítkám lidí, zejména prominentům z politického, podnikatelského a úřednického prostředí. Univerzitě tak způsobila škodu přes 7,5 milionu korun.

Mechanismem udělování prezidentských milostí se pro podezření z korupce od loňského roku zabývá protikorupční policie. Důvodem je podezření, že udělení některých milostí mohlo být ovlivněno úplatkem. Upozornil na to zejména případ bývalé karlovarské policistky Radky Kadlecové, odsouzené do vězení za přijímání úplatků od cizinců. Ta se však svému lékaři svěřila s tím, že jí její vlivný strýc za miliony korun milost zařídil. Podle mluvčího protikorupční policie Jaroslava Ibeheje byly v případu loni zahájeny úkony trestního řízení, ale věc je stále ve fázi prověřování bez konkrétního obvinění.

-Jan Drahorád, Petra Hrubá | MED