Přímá volba prezidenta má své výhody i nevýhody. Jednou z nevýhod je, že se prezidentem může stát prakticky kdokoliv s dostatečným majetkem k financování úspěšné kampaně, nebo veřejně známá osoba se sympatiemi lidí. Bude už pravděpodobně v rukou lidí, obyvatel České republiky čím a na co se nachají zlákat jednotlivými kandidáty.

Kdo chce být už nyní prezidentem?

Oficiálně kandidaturu oznámil letos v říjnu předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Uvedl, že se dlouho zdráhal jít do klání o místo na Pražském hradě vzhledem ke svému zdraví, ale zároveň dodal: "Na namáhavých cestách jsem zjistil, že budu schopný ten úřad zastávat."

Mezi politiky, kteří už veřejně připustili, že by kandidaturu přijali, je například místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). O nominaci by mohl v rámci strany soupeřit s předsedkyní sněmovny Miroslavou Němcovou (ODS), která už také dala najevo ochotu kandidovat.

O funkci by mohl mít zájem i bývalý premiér Jan Fischer, ten se na podzim nechal slyšet, že by kandidoval v případě přímé volby. Tu samou podmínku má i expremiér Miloš Zeman (SPOZ).

Možný kandidát prezidentské volby v roce 2013 je i Jan Švejnar, Klausův soupeř z roku 2008. Tehdy ho podporovala koalice - ČSSD, zelení, část lidovců a nestraníci v Senátu. Neměl podporu ODS, větší části KDU-ČSL ani komunistů. Švejnara nakonec při volbě těsně porazil Václav Klaus.

Švejnara podporuje strana Věci veřejné. Strana o výběru vhodného kandidáta na Hrad rozhodne formou primárních voleb, ty by se měly uskutečnit hned po krajských volbách. "Máme několik kandidátů, se kterými komunikujeme," uvedl předseda poslaneckého klubu Vít Bárta. Jejich jména prozradit nechtěl.

Vedení sociální demokracie chce vyslat do klání o post hlavy státu předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Mandát soudce mu vyprší v roce 2013, kdy se bude konat prezidentská volba. Někteří lidé ve straně uvažují, že by se o post prezidenta měl ucházet bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla. Ten má ale ve straně i řadu kritiků a odpůrců, kteří v něm vidí slabého politika. Zájem o prezidentskou funkci v případě přímé volby projevil i poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák. "Pokud by tedy nastala chvíle, že by mi tato možnost byla nabídnuta, přemýšlel bych o tom," řekl Jandák.

Nominace na prezidenta dle Deníku

Za ODS

Miroslava Němcová, předsedkyně sněmovny
1. místopředsedkyně ODS, je v politice dvě desetiletí, nejsou za ní žádné aféry, ale ani výrazná stopa. Zatím se nevyjádřila, zda bude usilovat o nominaci, ve straně může uspět, u občanů stěží.

Přemysl Sobotka, 1. místopředseda Senátu
Dlouholetý politik ODS, nekonfliktní, ale v klíčových momentech rozhodný, stál u konce V. Klause i M. Topolánka. O nominaci má velký zájem. Pokud ho strana jednoznačně podpoří, pravděpodobně postoupí do druhého kola.

Za TOP 09

Karel Schwarzenberg, ministr zahraničí
Předseda TOP 09 je prvním oficiálním prezidentským kandidátem. Byl jedním z nejoblíbenějších politiků, jeho popularita ale poněkud klesá, ať už z důvodu silně pravicové pozice jeho strany, nebo kvůli proslulému usínání na každém kroku.

Za ČSSD

Jan Švejnar
Nestranický profesor ekonomie, působící v USA a ČR. O jediný hlas prohrál v minulém prezidentském klání s Václavem Klausem. Pokud se sociáoní demokraté rozhodnou pro nestranického kandidáta, bude jím pravděpodobně Švejnar. Doba se ale změnila, lidé možná dají přednost výraznější osobnosti spjaté s domácí scénou.

Vladimír Špidla
Bývalý předseda ČSSD a vlády, muž bez škraloupů, ale také bez charismatu a šance u voličů. To ukázaly minulé senátní volby, v nichž Špidla prohrál s Tomášem Jirsou z ODS.

Jiří Dienstbier jr.
Místopředseda ČSSD, senátor a nejoblíbenější politik v ČR, který si vydobyl prestiž v boji s kmotry v pražské ČSSD. Zatím ho nikdo nenavrhuje, ale u občanů by mohl uspět. Je zásadový, nemá žádný škraloup a jeho otec byl uznávanou osobností s čistým štítem.

Vladimíra Dvořáková
Známá politoložka, šéfka akreditační komise a bojovnice falešnými studenty na právnické fakultě v Plzni i jinde. Pokud by ČSSD hledala ženskou kandidátku, Dvořáková by byla ideální. Včera ale podobné úvahy odmítla: „Své místo vidím v akademické sféře, v nezávislých expertizách a komentářích.“

Za KSČM

Vladimír Remek
Europoslanec a první československý kosmonaut se nabízí jako přijatelný kandidát, který by mohl získat slušnou podporu. Celkově ale šanci nemá.

Nominace od občanů (je potřeba 20 tisíc podpisů)

Jan Fischer
Bývalý premiér a předseda statistického úřadu je největším favoritem u občanů. Pokud se ale současného viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj neujme nějaká strana, nemá naději. Politická a finanční podpora bude v náročné kampani nutná.

Andrej Babiš
Miliardář a zakladatel iniciativy ANO 2011 letos razantně vstoupil do politiky, chce s novou stranou vyhrát sněmovní volby a uvažuje i o Senátu. Nicméně na prezidentský post neaspiruje. „To má být vtip? Určitě bych nekandidoval, v žádném případě. Nechci být politik. ANO 2011 vyzývá ke změně řízení státu odborníky a větší přímé demokracii,“ sdělil Deníku

Tomio Okamura
Úspěšný česko-japonský podnikatel v cestovním byznysu se v poslední době vyjadřuje stále častěji k aktuálnímu dění.

Miloš Zeman
Bývalý předseda ČSSD a vlády zůstal loni se svou novou stranou před branami sněmovny. Několikrát se vyjádřil, že kandidaturu přijme. Pokud se ho ujme šikovný štáb, Zeman může získat slušný počet hlasů. Otázka je, zda jeho éra není už definitivně pasé.

Jana Bobošíková
Oblíbenkyně Václava Klause a předsedkyně Suverenity v roce 2008 přijala prezidentskou kandidaturu od KSČM. A nyní, jak potvrdila Deníku, by do volby šla znovu: „Mým programem by bylo důsledné zastávání zájmů ČR a pokračování v eurorealistické politice současného prezidenta.“

Jiřina Šiklová
Známá socioložka a chartistka je jednou z všeobecně respektovaných osobností. Mohli by ji nominovat zelení nebo intelektuální veřejnost. Není ale jisté, zda by do boje o Hrad šla.