\"Rozhodnutí prezidenta Václava Klause považuji v tomto kontextu za projev pohrdání občany, kteří se s dopady krize bolestně potýkají. Jedná se o rozhodnutí, které je necitlivé, antisociální, s velmi jistým negativním dopadem na ekonomiku a sociální soudržnost společnosti.\" Uvedl k zamítnutí balíčku Jiří Paroubek.

- Firmy ušetří na sociálním pojištění zaměstnanců, prezident Klaus podepsal zákon
- Vláda zhodnotí protikrizová opatření proti nezaměstnanosti
- Ministerstvo financí ruší zálohy na daň z příjmů

Podle Prezidenta Václava Klause se však jedná o zákon, který je diskriminační, nesystémový, s mnohými legislativními chybami a v konečném důsledku s velmi nejistým pozitivním účinkem.

Prezident uvedl, že příkladem legislativního omylu je v něm obsažená novela zákona o dani z příjmů, která mimo jiné obsahuje úpravu týkající se mimořádných odpisů hmotného majetku, která je zcela identická s úpravou obsaženou v samostatné novele zákona o dani z příjmů schválené navíc na stejné schůzi Parlamentu. Tuto novelu jsem podepsal již minulý týden. Duplicitní ustanovení tohoto typu zaplevelují náš, už tak velmi nepřehledný, právní řád. Byl si toho vědom i Senát a je s podivem, že tuto chybu neodstranil.

Problémem formálního typu je i to, že chybí doprovodné předpisy. V případě novely zákona o odpadech není zřejmé, zda při splnění podmínek daných zákonem žadateli nárok na státní příspěvek vůbec vznikne či nikoliv. Zákon předpokládá vydání vládního nařízení, kterým mají být stanoveny náležitosti žádosti o příspěvek a podrobnosti jeho poskytování. Takové vládní nařízení by mělo nabýt účinnosti tentýž den jako zákon, k jehož provedení má být vydáno. To se nestalo. Podmínky pro získání státního příspěvku by nepochybně měly být známy předem.

Věcně nejproblematičtějším prvkem tohoto zákona je podle Klause zavedení státního příspěvku při vyřazení automobilu (neboli tzv. šrotovné), jako součást novely zákona o odpadech. Toto opatření je vysoce diskriminační. Upřednostňuje průmysl na úkor jiných sektorů hospodářství a v rámci něj dává přednost krátkodobým zájmům několika silných podniků automobilového průmyslu na úkor jiných odvětví a firem, které nemají tak silné lobbyistické zázemí. Tato podpora podle prezidenta deformuje trh odvětvově a navíc představuje jen krátkodobé přesunutí poptávky v čase. Její efekt je vysoce diskutabilní. Nelze například zaručit, že občané nevyužijí daný příspěvek na nákup vozidel vyráběných mimo ČR. Český daňový poplatník by tím dotoval automobilový sektor v cizí zemi. Došlo by tím také k selektivnímu omezení skupiny příjemců – mohou žádat jen nepodnikající občané, což nadále snižuje možný pozitivní efekt na výrobu. Zákon zavádí neblahý precedens, a to může vyvolat tlak ostatních odvětví na obdobný způsob podpory.

Prezidentovi také vadí, že nebyl tento zákon předložen vládou. Neprošel standardním připomínkovým řízením a navíc neobsahuje žádnou seriózní ekonomickou analýzu navrhovaných opatření, ač je evidentní, že  bude přinášet negativní dopady na veřejné rozpočty.

Z výsledku hlasování je také zřejmé, že nad danými opatřeními nepanuje silná politická podpora. Pro zákon hlasovalo jen 82 poslanců, v Senátu se pro zákon vyslovilo jen 31 senátorů. Se zákonem vyslovila rovněž nesouhlas předchozí vláda. Proto vracím zákon k novému projednání.

iDNES.cz uvedl, že Podle většiny politiků ale sněmovna zákon přehlasuje.