Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, do té doby naopak veškerý příjem připadá státu.

Nejpozději oslaví den daňové svobody Dánové, a to až 2. srpna. Následují je Francouzi a Finové 23. července. Naopak nejdříve nastal den daňové svobody v Jižní Koreji, a to už 14. dubna. Například Slováci oslavili daňovou svobodu 22. května, USA ji oslaví 1. června. Průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) připadá na 10. června.

"Není překvapivé, že v souvislosti s fiskálními problémy, jež jsou způsobeny dlouhodobým schodkovým hospodařením vlád v jednotlivých zemích a jež byly v uplynulých dvou letech plně odhaleny nečekanou ekonomickou recesí, se den daňové svobody ve většině států - s výjimkou Nového Zélandu, Polska, Norska, Rakouska a Francie - posunul k lepšímu. Je to dáno tím, že vlády musí škrtat na výdajové straně veřejných financí," uvedl analytik Liberálního institutu Aleš Rod.
.
Data podle něj ukazují, že škrty v jednom roce jsou pro upřímně míněný boj s neefektivními výdaji státu málo. "I když v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 podle OECD sníží výdaje vlády dvaceti tří států z 28 analyzovaných, porovnání výdajů roku 2011 k roku 2009 už tak přesvědčivé není – k pozitivnímu vývoji došlo jen u 15 států," dodal Rod.

Nejaktivněji si podle něj v krácení výdajů vedly státy s největšími problémy. Například Island oslaví den daňové svobody o 22 dní dříve (19. června), Portugalsko o 20 dní dříve (17. června) a Španělsko o 15 dní dříve (8. června). Řecko rovněž zkrátilo výdaje a den daňové svobody se mu posunul o čtyři dny na 29. června.

Liberální institut při svém výpočtu vychází z kalkulací Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu a umožňuje tak porovnat vývoj českého dne daňové svobody s vývojem v dalších zemích.

To podle výpočtů společnosti Patria Finance, která využívá jiné metodiky, připadne den daňové svobody letos na 20. června, tedy stejně jako loni. "Letos dochází v České republice jen k relativně malým změnám v daních. Ve výši celkové daňové kvóty a dne daňové svobody se projevují dvě skutečnosti. První z nich je snížení slevy na dani o 100 korun měsíčně, tedy o povodňovou daň, druhou je zdanění příspěvku stavebnímu spoření. Složená daňová kvóta by se podle našeho odhadu měly v letošním roce zvýšit na 35,2 procenta z loňských 35 procent. Tato změna je ovšem dostatečně malá na to, aby se den daňové svobody neposunul, a jeho datum letos bude stejné jako loni 20. června," řekl hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

V Patrií Finance používaném přístupu den daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu. Hrubý domácí produkt, jenž občas bývá při podobných výpočtech používán, je hrubou aproximací příjmů. Při výrobě hrubého domácího produktu dochází k opotřebení výrobních zařízení.

"Spotřeba fixního kapitálu dosahuje v ČR zhruba 17 procent HDP. Obnově výrobních kapacit tedy musíme věnovat zhruba šestinu HDP, kterou tudíž nemůžeme počítat do příjmů. Odečtením spotřeby fixního kapitálu od HDP dostaneme čistý domácí produkt. Ale ani toto nelze považovat za vhodnou aproximaci příjmu domácích firem a domácností. Část zisku z výroby a prodeje náleží zahraničním investorům, a právě v posledních letech roste repatriace (i reinvestice) zisků na významu," vysvětlil Marek.

Zohledněním bilance výnosů se podle něj dostáváme k čistému národnímu důchodu. A ten už můžeme rozdělit na daně a čistý disponibilní důchod. Alternativní postup stanovuje den daňové svobody podle poměru výdajů vládního sektoru a HDP. "Letos by měl tento poměr dosáhnout hodnoty 45 procent, čemuž odpovídá datum dne daňové svobody 14. června," dodal Marek.

-Tomáš Králícek | MED