Státní rozpočet za rok 2016 vykázal přebytek ve výši 61,8 mld. Kč. Je to výsledek nevídaný a zdaleka přesahuje veškeré odhady. Sice do října stát vybral o 98,3 mld. Kč více, než kolik utratit na výdajích, již v listopadu ale přebytek klesl na 55,5 mld. Kč. A i ministr financí Andrej Babiš (ANO, Agrofert) se svým rezortem odhadoval celoroční přebytek jen 25 mld. Kč. A byli i větší skeptici. „Naše prognóza nadále předpokládá, že rozpočet skončí ke konci roku v přebytku, očekáváme tzv. kladnou nulu,“ komentoval listopadový výsledek např. Marek Dřímal, analytik Komerční banky.

Přebytek rozpočtu je ale v prvé řadě jen virtuální. Nejvíce se na něm podepsala nikoli vláda se skvělým výběrem daní (i když i ten vzrostl díky oživené ekonomice a nízké nezaměstnanosti), ale liknavost při čerpání prostředků z Evropské unie. Jak jinak vysvětlit čerpání dotací z rozpočtového období 2007 až 2013, které bylo prodlouženo do roku 2015, až v roce 2016? Díky tomu přiteklo do státního rozpočtu o 64,8 mld. Kč více, než kolik vláda plánovala.

Peníze tu jsou… jak je využít?

V každém případě peníze do českého státního rozpočtu přitekly a celkový přebytek je rekordní v historii České republiky. Naposledy byly státní finance v přebytku v roce 1995, kdy stát vybral o 7,23 mld. Kč více, než utratil. A přebytek je třeba využít… vždyť je volební rok a vládní koalice má poslední možnost „upevnit loajalitu“ svých voličů.

Převést na důchody?

ČSSD v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou by ráda převedla peníze na důchodový účet. Ten je financován z výběru důchodového pojištění a jsou z něj vypláceny důchody. Vzhledem ke stárnutí populace a krachu jakékoli dohody o penzijní reformě je v hlubokém deficitu a ročně se na penze vydá o desítky miliard korun více, než kolik se vybere na pojistném.

Převod peněz z přebytku na důchodový účet by byl fakticky jen kosmetický. Beztak je tento schodek hrazen ze státního rozpočtu, potažmo státního dluhu. Měl by ale jeden nepříjemný efekt: Opticky (jednorázově) by se vylepšil důchodový účet a politici by měli mnohem větší tendence neúměrným zvyšováním důchodů (valorizací) zatížit budoucí státní rozpočty.

Zvyšování důchodů samo o sobě není špatné. Musí ale vycházet z reality české ekonomiky a musí být dlouhodobě udržitelné. A dlouhodobě neznamená do příštích voleb.

Převést do letošního roku?

Druhou možností je převedení peněz do letošního roku a snížení letošního plánovaného deficitu. To vypadá na první pohled také příznivě. Nezadlužíme se více. Jenže… jedná se o volební rok. A pokud by měl být rozpočet vyrovnaný, navzdory schodku 60 mld. Kč schváleného na podzim, nepochybně se vynoří (a jistě úspěšné) tlaky na zvýšení výdajů. Ostatně některé hlasy se ozývají již nyní, při porcování medvěda.

Letošní naplánovaný deficit státního rozpočtu ve výši 60 mld. Kč byl navíc schválen na podzim loňského roku, kdy narůstal loňský přebytek. Již tehdy bylo zjevné, že rozpočet za rok 2016 dopadne lépe, než se předpokládalo. A ve výhledu není žádná ekonomická krize ani recese, naopak veškeré prognózy předpovídají světlé zítřky a radostný růst. Vláda se přesto držela dříve schváleného plánu postupného snižování deficitů k vyrovnanému rozpočtu. Proč by se měla připravit o možnost utratit více a přilepšit svým voličům?

Splatit státní dluh?

Nabízí se i možnost z přebytku splatit část státního dluhu. Český státní dluh nepatří mezi největší v Evropě ani v porovnání k HDP, ale i tak dosahuje téměř 1,7 bil. Kč. Úhradou 61,8 mld. Kč by se snížil přibližně o 3,7 %. Za standardních okolností by se jednalo o nejlepší možné řešení. Snížení dluhu znamená i snížení obsluhy státního dluhu (placených úroků), a tudíž i úlevu pro státní rozpočty v příštích letech.

V současné netradiční situaci se ale státní dluh splácet nevyplatí. Výnosy státních dluhopisů padají téměř u všech splatností do záporného teritoria a jednoleté se nyní obchodují s výnosem –1,72 %. Kdo chce do takového dluhopisu investovat, musí státu ještě zaplatit nemalou částku. Přitom zájem o ně není malý. Naopak s poptávkou 32,3 mld. Kč se jedná o rekordní zájem.

Dokud Česká národní banka (ČNB) neukončí intervence, není pro stát výhodné dluhy splácet, ale naopak půjčovat si, seč to jde. Peníze pak může uložit… třeba zpět do sejfů ČNB, která je před aukcí dluhopisů ze sejfů vyndala, aby koruny prodala zahraničním spekulantům věřícím na zbohatnutí po ukončení kurzového závazku.

Počkat? Možná nejlepší řešení

Ministr financí Andrej Babiš navrhuje počkat tři měsíce, jak se bude vyvíjet letošní hospodaření státu. Vláda a poslanci musí o užití peněz z přebytku rozhodnout do konce dubna, tudíž první čtvrtletí čekáním strávit mohou. Pokud se ale nebude letošní deficit vyvíjet v katastrofickém duchu, budou se zřejmě množit nápady, kam peníze uložit co nejefektivněji – a měřícím faktorem efektivity bude nepochybně přitažlivost plánu pro voliče, čili populismus.

Nemusí se přitom jednat jen o vyšší výdaje. Také snižování daní pod výdajovou realitu není optimálním řešením. Dnes se sice daří, ale to je jen jedna z fází ekonomického cyklu. A jako v každém cyklu přijde čas i na ty ostatní. A čím více se hýří v dobách dostatku, tím nepříjemnější je pád v dobách ekonomické recese.