V pondělí o tom informovala ministryně zdravotnictví Dana Jurásková s tím, že částka stále není konečná, protože neobsahuje například náklady na likvidaci zbylých vakcín.

Za 700 tisíc kusů vakcín stát zaplatil téměř 150 milionů korun, stříkačky a jehly stály 658 tisíc korun a do opatření proti mexické chřipce ministerstvo zdravotnictví započítalo i nákup antivirotik relenza za 185,4 milionu korun.

"Při nákupu těchto prostředků jsme vycházeli z propočtů, jež hovořily o tom, že mexickou chřipkou se nakazí až 70 % obyvatel země, z nichž 15 až 35 % bude klinicky nemocných. U zhruba poloviny z těchto nemocných prognóza odhadovala, že budou potřebovat lékařskou péči. U dalšího jednoho procenta se hovořilo o nutnosti hospitalizace a 0,4 % obyvatel mohlo podle prognózy zemřít," řekli Jurásková a hlavní hygienik Michael Vít. Ministryně pak dodala, že je velmi ráda, že se tento vývoj nakonec nepotvrdil a nemoc měla jednodušší průběh.

U nákupu vakcín se podle Juráskové vláda navíc řídila heslem ochrana obyvatel ano, ale za rozumnou cenu. "Podle v době nákupu platného usnesení vlády z roku 2006 jsme měli naočkovat 60 procent populace, což by stát vyšlo na tři miliardy korun. Touto cestou jsme ale nešli," podotkla Jurásková. O takové variantě totiž vláda ani neuvažovala, nejvelkorysejší plán počítal s nákupem čtyř milionů dávek. Ty by podle tehdy platných postupů stačily pro dva miliony obyvatel, později v době jednoočkovacího schématu by vystačily pro 40 % obyvatel Česka.

Vít doplnil, že vláda nemohla pracovat s více scénáři možného vývoje. "Vždy se počítá jen s tím nejhorším, protože je potřeba například nastavit kapacity nemocnic," vysvětlil Vít.

Ministerstvo zdravotnictví také v pondělí zveřejnilo statistiku Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle níž průměrně léčba jednoho pacienta z těch 102, kteří mexické chřipce podlehli, stála 433 tisíc korun. Celkem tak VZP za tyto lidi na péči utratila 42 milionů korun.

Ve skladech ministerstva stále zbývá okolo 471 tisíc dávek vakcín. Ministerstvo v pondělí uvedlo, že rozhodně nebudou vyhozeny. "Okolo 120 tisíc dávek chceme uchovat jako strategické zásoby, část dávek poputuje například do ústavů sociální péče, protože jejich klienty stále vnímáme jako ohroženou skupinu lidí. Část vakcín také využijí lidé, kteří například cestují do Afriky či Asie a očkování proti mexické chřipce požaduj," řekla Jurásková.

Naopak příliš použitelné podle Juráskové nebudou ty vakcíny, které se rozvezly do očkovacích center a k praktikům a zůstaly nevyužity.

"Není jasné, kolik takových vakcín bude, uvidíme to do 14 dnů, kdy budeme postupně vakcíny stahovat. Zcela určitě se budou likvidovat například již rozbalené ampule s nevypotřebovanými všemi 10 dávkami. Ráda bych ale upozornila, že balení vakcín po 10 dávkách bylo celosvětovým standardem a jinak balené vakcíny se koupit nedalo," podotkla ministryně.

Podle statistik ministerstva dostalo mexickou chřipku 2477 osob a 102 lidí po nákaze zemřelo. Počet nakažených ale mohl být daleko vyšší, zejména v pozdějších fázích se testy na nemoc prováděly jen u komplikovaných případů a mexická chřipka se stala dominantním chřipkovým virem i při každoroční epidemii chřipky na konci roku. Očkovat se v zemi nechalo 68 973 osob.

-Zuzana Fojčíková, Mediafax

Kam dál?

- Prasečí (Mexická) chřipka, co byste měli vědět?

- Dovolená: Bojíte se prasečí chřipky a chcete odstoupit od smlouvy s cestovní kanceláří?