Na začátku prosince vláda schválila zvýšení náhrad za ztrátu na výdělku a náhrad na výživu pozůstalých. Od nového roku vzrostou o 3,4 procenta. Někteří zaměstnanci přitom ani nevědí, že mají na nějaké další náhrady v případě nemoci z povolání nebo pracovního úrazu nárok.

V případě úrazu v práci nebo následné nemoci můžete čerpat hned pět druhů náhrad. Další tři příspěvky pak připadnou pozůstalým po zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu zemřel. Přečtěte si, na co vše máte nárok.

Definice pracovního úrazu

Ne každé zranění, které se stane na pracovišti, spadá pod definici pracovního úrazu v zákoníku práce. V případě, že je zaměstnanec opilý, úraz, který si přivodí, do této kategorie nepatří. Stejně tak zranění, které se mu stalo na cestě do nebo ze zaměstnání.

Pokud se ale zaměstnanec zraní v době přestávky v práci na jídlo nebo školení pro zaměstnance v budově zaměstnavatele, za pracovní úraz se to považuje. Důležitou podmínkou je dodržení právních předpisů a zásad bezpečnosti a to, že se úraz stal v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

Povinnosti zaměstnavatele

Zaměstnavatel musí zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou v důsledku pracovního úrazu utrpěl. V případě, že by byl pracovník opilý nebo nedodržel předpisy, vyplatit ji nemusí. Pokud zaměstnanec jednal lehkomyslně nebo bylo důvodem jeho úrazu porušení zásad třeba jen zčásti, má nárok jen na část náhrady.

Zaměstnavatel je také povinen objasnit příčiny a okolnosti, za kterých k úrazu došlo. Zároveň musí pracovní úraz zaznamenat do knihy úrazů a také kontaktovat odborovou organizaci, v některých případech pak i policii, inspektorát práce nebo zdravotní pojišťovnu.

Nemoc z povolání

Vzniká nepříznivým působením škodlivých vlivů při výkonu povolání. Jsou to teda onemocnění, kterými zaměstnanec trpí kvůli podmínkám, za kterých práci vykonává. Seznam nemocí z povolání najdete zde.

Nárok zaměstnance na náhrady

Kromě nemocenské máte v případě pracovního úrazu nárok ještě na další náhrady. Tou nejdůležitější je náhrada ztráty výdělku, která odpovídá rozdílu mezi průměrným výdělkem před úrazem nebo nemocí a náhradou mzdy v součtu s nemocenskou.

Náhradu ztráty výdělku můžete čerpat i během prvních tří dnů, kdy nedostáváte nemocenskou. Zároveň na ni máte nárok i poté, co vám pracovní neschopnost skončí a přiznají vám invaliditu, případně kvůli úrazu pobíráte méně než předtím.

Zároveň můžete žádat o náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění. Odškodné se vyplácí jednorázově na základě lékařského posudku. Určuje se podle bodového ohodnocení, které najdete zde. Každý bod znamená 120 korun. Například zlomená paže odpovídá 30 bodům.

Zaměstnavatel platí také náklady spojené s léčením. Sem patří například léky, jízdné do nemocnice včetně příbuzných, kteří zaměstnance navštěvují a podobně. O tyto peníze se ale žádá až zpětně a vyplácí se přímo tomu, kdo je platil. Pracovníkovi náleží také náhrada věcné škody, která odpovídá částce, o kterou se snížila hodnota jeho majetku v souvislosti s úrazem.

Nárok pozůstalých

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemře, mohou o náklady žádat jeho pozůstalí. Zaměstnavatel pak nahrazuje jak náklady spojené s léčením a pohřbem, tak věcnou škodu. Blízkým příbuzným náleží také jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 tisíc korun.

Zaměstnavatel hradí také náklady na výživu pozůstalých. Peníze dostanou lidé, které zemřelý pracovník živil nebo byl k tomu povinen. Náhrada jim přísluší až do doby, kdy tuto povinnost měl (např. po dobu studia potomka), nejdéle ale do konce měsíce, ve kterém by zesnulému bylo 65 let.