Pokud máte přiznaný pracovní úraz, nespoléhejte se jen na pár drobných z nemocenské. Zaměstnavatel vám totiž musí zaplatit i náhradu ztráty výdělku. V následujícím článku si přečtěte, na co máte nárok. Peníze můžete získat i v případě, že trpíte nějakou nemocí z povolání.

Co je pracovní úraz?

"Pracovním úrazem je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů," píše se v zákoníku práce.

Pracovní úraz však není každé zranění nebo úraz, který zaměstnavatel utrpěl na pracovišti. Jako pracovní úraz tedy nelze brát takový úraz, při kterém se zaměstnanec sice zraní, ale je například opilý.

Pracovním úrazem pak není ani úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do nebo ze zaměstnání.

Co je nemoc z povolání?

Jsou to takové nemoci, které zaměstnanec utrpí při výkonu povolání. Nemoci vznikají nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Seznam nemocí z povolání najdete – ZDE.

Na co máte nárok?

Pokud utrpíte pracovní úraz, máte kromě nemocenské nárok ještě na náhradu ztráty výdělku. "Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu a plnou výší nemocenského," uvádí se v zákoníku práce. Výši nemocenské si můžete spočítat na kalkulačce - najdete ji ZDE!

Náhradu za ZTRÁTU VÝDĚLKU dostanete i během prvních tří dní, kdy nedostáváte nemocenskou!

Náhrada ztráty na výdělku přísluší zaměstnanci až do výše jeho průměrného výdělku před úrazem i po skončení pracovní neschopnosti, jestliže v důdsledku pracovního úrazu pobírá nižší mzdu než před úrazem. Na náhradu má nárok i v případě přiznání invalidity.

Kromě toho má zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, ještě nárok na bolest a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a náhradu za věcnou škodu.

Odškodnění za bolest a náhradu za ztížení společenského uplatnění je vypláceno jednorázově podle vyhlášky a určuje se podle bodového ohodnocení, každý bod činí 120 korun. Bodové ohodnocení jednotlivých úrazu najdete – ZDE. Ve výjimečných případech může soud odškodnění zvýšit.

Zaměstnavatel platí i náklady spojené s léčením

Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz nebo nemoc z povolání může po zaměstnavateli požadovat i náhradu nákladů spojených se svým léčením. Jsou to například léky, jízdné spojené s cestováním do zdravotnického zařízení včetně cestovních nákladů rodinných příslušníků zaměstnance, kteří ho navštěvují v nemocnice a podobně. Hradí se až po vynaložení a vyplácí se tomu, kdo je platil.

Kdo má nárok na odškodnění, když zaměstnanec při pracovním úrazu zemře?

Pokud zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu zemře, odškodnění na zaměstnavateli požadují pozůstalí. Mzdové a platové nároky do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance postupně přecházejí na manžela (manželku), děti a rodiče, pokud se zaměstnancem žili ve společné domácnosti. V případě, že žádné osoby nežili s nebožtíkem ve společné domácnosti, stává se odškodnění předmětem dědického řízení.

Pozůstalí mají nárok i na náhradu vynaložených nákladů spojených s léčením zaměstnance a na přiměřené náklady spojené s pohřbem.

Pokud někteří pozůstalí byli odkázáni na výživu zemřelého zaměstnance, mají nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých a to až do doby, do které měl zemřelý vyživovací povinnost. Náhrada nákladů na výživu náleží pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zemřelého zaměstnance v případě, že vyživovací povinnost měl vůči jedné osobě, 80 % pak v případě, že výživu poskytoval více osobám.

Kromě toho přísluší pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem jednorázové odškodnění ve výši 240 tisíc korun. Na tuto částku mají nárok i rodiče zaměstnance, kteří s ním žili ve společné domácnosti.

Co dělat, když zaměstnavatel odmítá uznat pracovní úraz?

Pokud zaměstnavatel odmítne uznat pracovní úraz, je nejlepší se obrátit na inspektorát práce nebo na hygienickou stanici, aby vše prošetřili a zkontrolovali. Pokud neuspěje, může se obrátit i na soud, kde bude muset prokázat, že úraz souvisel s výkonem jeho pracovní činnosti.