Naprostá většina Čechů (asi 80 procent) je ochotna čelit hrozbě nezaměstnanosti tím, že by pracovali za méně peněz či mimo svůj obor, naopak jen 38 procent je naopak ochotno stěhovat se za prací do jiného regionu. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, o kterém informovala ve čtvrtek.

V aktuálním průzkumu bylo 85 procent ekonomicky aktivních lidí ochotno pracovat mimo svou kvalifikaci, 78 procent z této skupiny lidí by pracovalo i za nižší mzdu, ale pouze 38 procent uvedlo, že v případě hrozby ztráty zaměstnání by byli ochotni se za prací přestěhovat do jiného kraje. Strategie české ekonomicky aktivní populace se za poslední desetiletí nemění.

Nezaměstnost je i pozitivní, lidé se bojí o práci a lépe pracují

Od května můžeme za prací do Německa i Rakouska bez povolení, klesne nezaměstnanost?

Z dlouhodobého pohledu bylo jedinou výraznější změnou to, že od roku 2009 se poněkud zvýšil podíl ekonomicky aktivních lidí, kteří by vzali i hůře placenou práci. Podíl lidí, kteří by se za prací byli ochotni vystěhovat do jiného kraje, je stabilní, letošní podíl kladných odpovědí je naopak podprůměrný. Ani současné ekonomické problémy tedy zatím nenarušily dosavadní, v podstatě pasivní strategii v řešení potenciální nezaměstnanosti. Lidé jsou přístupni ke změnám, které „za ně“ udělá někdo jiný (zaměstnavatel), ale jen málo z nich je ochotno jít za prací.

<%Anketa264%>

Příčin tohoto stavu je podle agentury zřejmě několik. Jednou z nejsilnějších je patrně vázanost k rodinnému nemovitému vlastnictví. Vedle toho tu je malá flexibilita trhu s byty a domy a fakt, že levné byty jsou zpravidla tam, kde není práce. Svou roli hraje asi i širší zázemí, posilující se zejména po založení rodiny (přátelé, školky, školy apod.). Přestěhovat se za prací do jiného města či obce v jiném kraji naší republiky je únosnější pro
muže než pro ženy (ekonomicky aktivní muži 42 procent, ženy 35 procent).

Roli hrajě věk i rodinný stav

Výrazně odhodlanější se stěhovat za prací jsou mladí lidé do 30 let, s přibývajícím věkem ochota přestěhovat se za odpovídajícím zaměstnáním klesá (60 procent ekonomicky aktivních ve věku 18 – 29 let, 26 procent ve věku 45 – 59 let).

Významnou roli hraje i rodinný stav (ze svobodných osob ekonomicky činných žijících bez partnera by se bylo ochotno stěhovat 62 procent, z lidí žijících s partnery 48 procent, z ekonomicky aktivních žijících v manželském svazku 26 procent). Zanedbatelný vliv na ochotu stěhovat se za prací má materiální situace domácnosti. Sami „aktuálně nezaměstnaní“ projevují ke stěhování za prací vůli vcelku průměrnou (43 procent).

Ochotu pracovat mimo svou profesi a přijmout zaměstnání s horším výdělkem zesiluje osobní pocit, že mi ztráta zaměstnání skutečně hrozí. Ani obavy ze ztráty práce však většinu Čechů nepřesvědčí, že by se měli stěhovat do jiného kraje. V posledních letech platí spíše opak – lidé, kteří se bojí nezaměstnanosti, jsou méně ochotni (a schopni) se za prací stěhovat než ti, kterým ztráta místa nehrozí.

-Libor Popela | MED