Postup britských podvodníků se příliš neliší od těch v Česku nebo kdekoliv jinde po světě. Zájemce lákají na nenáročnou a velmi dobře placenou práci konanou velmi často z domova. K tomu, aby uchazeč prokázal svůj zájem o pracovní pozici, musí složit zálohu. Britští nepoctivci cílí i na cizince, těm ještě navíc účtují poplatky za víza, administrativu a jiné položky. Nabízená pozice je ovšem fiktivní, zájemce se tak může rozloučit nejen se svými sny o výhodné práci, ale i se zaplacenou zálohou či poplatky.

Jiní nepoctiví „zaměstnavatelé“ používají ještě lepší maskování. Zálohu ani jiné poplatky předem nevyžadují. Uchazeče o zaměstnání ovšem nutí k telefonátu na vysoce zpoplatněnou telefonní linku.

V Británii jsou rozšířené i další obvyklé typy podvodů s nabídkami zaměstnání. I zde podvodníci lákají nepoučené zájemce na práci „správce bankovního účtu“ či spíše praní špinavých peněz přes vlastní účet. Jiní se pak snaží z uchazečů o práci vylákat jejich osobní údaje, které pak využívají k další trestné činnosti.

Jak uvádí britská nezisková organizace SAFERjobs, podvodníci zneužívají toho, že stoupají počty zájemců o práci, kteří hledají zaměstnání za pomoci internetu. Počet kauz, kdy se nepoctivci obohacovali na uchazečích o práci, mezi roky 2015 a 2016 stoupl o přibližně 900 případů oproti stejnému období mezi lety 2014 a 2015.

Před podezřelými nabídkami práce varuje i dTest. Pokud „zaměstnavatel“ po uchazeči vyžaduje zaplacení zálohy předem či převádění „firemních“ peněz na svůj účet, dTest radí spotřebitelům, aby se od podobné nabídky raději drželi dál. Doporučuje také používat zdravý rozum, pokud je nabídka nenáročné práce z domova příliš dobrá na to, aby byla skutečná, málokdy opravdu skutečná bývá.