Český statistický úřad se k problematice vyjadřuje následovně: Experti se na nedávných mezinárodních fórech o cenové statistice nemovitostí shodli v názoru, že snad žádná na světě nesplňuje jinak běžná přísná kriteria na statistiku obecně. Její kvalita také do jisté míry souvisí s kulturou v dané zemi. V USA, jimiž V. Kotlán argumentuje, se lidé často stěhují za prací a tudíž mění své bydliště. Nemovitosti tam kromě bydlení odedávna slouží i jako investiční aktivum. Odrazem je příslušný administrativní systém, který zaznamenává včas tyto cenové transakce – jejich objem i cenu. Cenová statistika je proto z těchto důvodů jak snazší tak i potřebnější. Podobná situace je i v jiných anglofonních zemích – Kanadě, Austrálii, Novém Zélandu, Velké Británii. Neznamená to však, že by to bylo vždy zásluhou vládních orgánů. Data mají svoji hodnotu, proto se jimi zabývají i komerční instituce. Kvalita použité metodiky je však různá a často podřízená příslušnému účelu. Cenami nemovitostí se Český statistický úřad zabývá již od roku 1998 a ve spolupráci s Ministerstvem financí se mu podařilo vybudovat celoplošný monitoring cen nemovitostí na základě daňových přiznání. Po velmi náročných analýzách dostupných dat vznikla pravidelná publikace. Od počátku se čekalo, že se celý tuzemský administrativní systém zrychlí a převede do elektronické podoby. Tak to funguje ve Skandinávii, kde kvalitní administrativní zázemí umožňuje včasné statistiky bez rostoucího zatěžování často oprávněně neochotných respondentů. V reakci na rostoucí potřebu znalosti aktuálního vývoje bylo nezbytné sáhnout k jiným zdrojům, které by více vypovídaly o konjunkturním chování cen nemovitostí. ČSÚ nyní proto detailněji zpracovává data také o nabídkových cenách bytů. Ta se sice nemohou svojí kvalitou i charakterem dat srovnávat s jinými statistikami, je to však v současnosti jediná alternativa pro daný účel. Data, která ČSÚ kupuje od externího dodavatele, bylo nutné podrobně zanalyzovat, rozšířit pokrytí a množství pořizovaných informací, a to si vyžádalo čas. Jejich publikace se předpokládá na začátku roku 2008 s čtvrtletní periodicitou a časovým odstupem asi 2 měsíců. Přestože to podle vznikajících kriterií Eurostatu ještě nebudou postačující statistiky pro rodící se systém sledování cen nemovitostí v Evropě, případnou nemovitostní krizi však odhalí zcela jistě a včas. Protože se bohužel nezdá, že administrativní zdroje budou dostačující do budoucna, připravuje ČSÚ další statistiky založené na vlastním šetření. Od roku 2006 se u developerů a některých realitních kanceláří zjišťují ceny nových bytů. ČSÚ také připravuje zjišťování aktuálních cen starších bytů u větších realitních kanceláří. Je však smutným konstatováním z hlediska nákladů na získávání dat, že cenu bytu zjištěnou u realitní kanceláře jen proto, abychom ji měli včas, pak po půl roce, nebo třeba i za dva roky, objevíme podruhé v administrativních datech. Sledování objemů prodejů bytových nemovitostí je pak pro ČSÚ s jeho šetrným výběrovým způsobem vůči respondentům téměř nemožným úkolem.