Podle jeho slov totiž ve vývoji HDP nad vlivem stavebnictví zpravidla převáží jiné faktory, zejména ekonomický vývoj v zahraničí ovlivňující poptávku po vývozu z Česka, nebo domácí hospodářská politika. "Při pohledu do minulosti navíc zjistíme, že i dosud největší případy povodní v letech 1997 a 2002 ovlivnily HDP maximálně o několik desetin procent," připomněl David Marek.

Z krátkodobého pohledu však povodně negativně ovlivní ekonomiku výrazněji a to především kvůli komplikacím v dopravě a výpadkům elektřiny. "Například v srpnu 2002, kdy ČR zasáhla jedna z největších povodní, klesla meziměsíční průmyslová výroba o 5,6 procenta. Přitom v předchozích měsících v průměru mírně rostla," vysvětlil Marek.

Odhadovat celkové škody způsobené povodněmi je sice prozatím předčasné, podle ekonoma Marka je však reálné počítat se škodami v řádech miliard korun. To potvrzují rovněž pojišťovny. Ty již nyní evidují hlášené škody za stovky milionů korun. Situace v řadě míst se přitom stále spíše zhoršuje. "Při současném rozsahu povodní by škody patrně neměly přesáhnout škody způsobené záplavami v letech 1997 a 2002. Celkové škody totiž pomáhá snižovat připravenost a rychlá reakce po zkušenostech z předchozích povodní," říká Marek.

Na krizové situace má přitom vláda v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa vyhrazenu rezervu 100 milionů korun. Stejnou částku ve stejné kapitole rozpočtu má také v rámci rezervy na mimořádné výdaje a především vládní rozpočtovou rezervu, která letos činí 3,604 miliardy korun.

Prozatím kabinet Petra Nečase (ODS) v rámci aktuálních povodní rozhodl o uvolnění 300 milionů korun pro pomoc postiženým městům a obcím.

Jan Soukup | MED