Porušování autorských práv je problém, s kterým se potýkáme již dlouhá léta. Nejde pouze o pirátské kopie filmů či hudebních nahrávek, ale také o padělky světových oděvních značek, obuvi nebo léčiv. V posledním desetiletí se padělání, v podstatě čehokoli, stalo natolik rozšířeným, že se EU rozhodla zakročit. Podle odhadů překročily hospodářské ztráty spojené s padělky 500 miliard eur ročně, v čemž jsou zahrnuty ztráty obchodních příležitostí a daňových příjmů. Navíc v případě padělání léčiv může dojít k vážnému ohrožení života spotřebitelů. Evropský parlament s přísnějšími postihy za pirátství přijal též myšlenku sjednotit v rámci EU pokuty za výrobu padělků. Pokuta by mohla dosáhnout výše až 300.000 eur (asi 8,5 milionu korun) a v nejzávažnějších případech by mohli být výrobci a obchodníci s padělky potrestáni odnětím svobody až na 4 roky. Menší prohřešky, jako je sdílení chráněných výrobků (např. fotokopie knih pro studijní nebo výzkumné účely, nebo sdílení hudebních nosičů), by zůstalo v pravomoci národního občanského práva. Do budoucna by tedy ve většině případů porušení práv duševního vlastnictví národní soudy musely s pachateli jednat na základě jednotných pravidel. Přijetí nového zákona vyvolalo vlnu jak pozitivních, tak negativních ohlasů. Parlamentní zpravodaj k zákonu Nicola Zingaretti uvedl, že tato směrnice, která poprvé harmonizuje trestní zákony členských zemí, je „nutná v boji s organizovaným zločinem, který nezná hranic“. Na druhé straně ředitel evropské spotřebitelské organizace BEUC, Jim Murray, společně s jinými organizacemi oslovil europoslance otevřeným dopisem, ve kterém varuje: „Podle současného návrhu by se děti poslanců, stejně jako mnoho jiných mladých Evropanů, mohly stát oběťmi špatně definovaných kriminálních sankcí.“ Podle BEUC návrh zákona trestné činy formuluje vágně a mnohdy zavání porušováním lidských práv. Normou se nyní budou zabývat jednotlivé členské státy EU. Směrnice vstoupí v platnost pouze v případě, že ji schválí všechny členské země. To může být ale obtížné, neboť země jako Velká Británie nebo Nizozemsko se obávají, že EU zachází při harmonizaci trestního práva příliš daleko a vměšuje se tak do oblasti tradičně vyhrazené členským zemím. - autor: SOS, Petra Zachari -