Problém vznikl na konci 50. let. Polsko se i po druhé světové válce snažilo vznášet územní požadavky, jež se týkaly Těšínska, Oravy a Spiše. Po pobídce sovětského vůdce Josifa Stalina nakonec souhlasilo se smluvním zakotvením stávající hranice. Dalo si ale podmínku, že hraniční čára se musí maximálně napřímit a zkrátit. Na základě smlouvy z roku 1958 se hranice napřímila, čímž se zkrátila o 80 kilometrů. S tím bylo spojeno 85 větších a menších změn průběhu pomezní čáry. Když se územní zisky a ztráty obou států porovnaly, ukázalo se, že tehdejšímu Československu zůstalo navíc zhruba 368 hektarů pozemků. Ministři vnitra a zahraničí dostali minulý týden od vlády za úkol informovat polskou stranu o dalším postupu a vypracovat návrh česko-polské smlouvy o změnách společných státních hranic. Vrácení pozemků má být rozděleno do dvou etap. Podle dosavadních informací má Česko v první etapě předat Polsku 132 hektarů. Ve druhé etapě mají státní úřady vyhledávat další pozemky o zbylé rozloze, a to s přihlédnutím k možnostem využití pozemků ve vlastnictví polských subjektů". Ministerstvo vnitra ve zprávě pro ministry konstatovalo, že takové vyhledávání bude složitou a dlouhodobou záležitostí. Své usnesení rozeslal kabinet hejtmanům Moravskoslezského, Olomouckého, Pardubického, Královéhradeckého a Libereckého kraje, kterých by se měly změny dotknout. Vláda zároveň zrušila usnesení z roku 2005, které počítalo s tím, že místo části pozemků by Polsko dostalo finanční náhradu. Premiér Mirek Topolánek už dříve řekl, že by chtěl věc vyřídit do roku 2010, kdy vyprší řádný mandát jeho vlády. --- Mapa ČR: mapy.cz ---