Z údajů OSN vyplývá, že nezaměstnanost tam na konci loňského roku dosáhla 45 procent a 17 procent z 2, 2 milionu obyvatel této bývalé jihosrbské provincie žije v absolutní chudobě. Situace na kosovském pracovním trhu je podle světové organizace téměř stejná jako v Kamerunu, Rovníkové Guineji nebo Mali.

Podle Musy Limaniho, profesora ekonomiky z prištinské univerzity, drtivá většina mladých lidí v Kosovu nevidí ve své vlasti žádnou perspektivu. "Ze všeho nejraději by odešli žít a pracovat do zahraničí. Po vyhlášení nezávislosti před třemi lety totiž očekávali mnohem víc. Realita života v Kosovu je však taková, že máme evropské ceny, ale africké platy," uvedl podle serveru Dnevniavaz Limani.

Z údajů Světové banky vplývá, že 15 procent obyvatel Kosova musí vyžít necelým jedním eurem (zhruba 24,5 koruny) na den, 37 procent má na uspokojení svých potřeb 1,4 eura denně. Podle Kosovského statistického úřadu desetina kosovských rodin má jako jediný příjem peníze, které jim posílají příbuzní ze zahraničí.

Podobná situace je i v Bosně a Hercegovině. Podle Světové banky je každý třetí obyvatel této země v produktivním věku bez práce. Milion lidí z celkových 4,6 milionu obyvatel Bosny a Hercegoviny žije na hranici absolutní chudoby. Bosenské charitativní organizace upozorňují, že na jejich potravinové pomoci závisí až 20 procent obyvatelstva.

Ekonomická krize těžce dolehla i na dvoumilionovou Makedonii. Podle údajů OSN tam míra nezaměstnanosti dosahuje 33 procent, mezi lidmi mladšími 25 let dokonce 50 procent. Makedonie zároveň patří k zemím s nejnižší průměrnou měsíční mzdou v regionu, dosahuje pouhých 330 eur. Z průzkumu balkánské pobočky Gallupova ústavu vyplývá, že téměř čtvrtina dospělých Makedonců se v uplynulém roce "opakovaně octla v situaci, kdy neměla peníze na nákup základních potřeb".

V Srbsku, kde žije 7,5 milionu obyvatel, je podle údajů OSN bez práce 20 procent lidí v aktivním věku. Více než 40 procent obyvatel se pak propadá do chudoby. Nejhůř na tom jsou podle srbského statistického úřadu obyvatelé okresu Vladičin Han, kde průměrná měsíční mzda činí pouhých 140 eur.

Chudobou trpí i značná část z 650 000 obyvatel Černé Hory, kde nezaměstnanost koncem roku 2010 vyšplhala na 14,7 procenta.

V Chorvatsku, které má 4,5 milionu obyvatel, bylo koncem loňského roku bez práce 12,6 procenta lidí v aktivním věku. Blížící se turistická sezona alespoň některým z nich dává naději, že se jejich situace změní k lepšímu.

Nejmenší nezaměstnanost ze zemí vzniklých na území bývalé federativní Jugoslávie je podle OSN v dvoumilionovém Slovinsku, které je členem Evropské unie. Míra nezaměstnanosti zde dosahuje 11 procent.

-Tána Vocu | MED