Více než 100 účastníků průzkumu uvedlo, že nadměrná regulace ohrožuje odvětví pojišťovnictví, neboť zatěžuje společnosti dalšími náklady, odvádí pozornost managementu od podstaty podnikání a vytváří překážky pro zvýšení konkurenceschopnosti a zavádění inovací. S nadměrnou regulací souvisí i obava z politických zásahů, především v zemích, kde vlády regulují pojišťovací produkty a ceny. Přemíra regulace je velkým problémem v řadě zemí. Průzkum byl proveden ve 21 zemích a na nadměrnou regulaci si stěžují respondenti ze Severní Ameriky, Evropy, Jižní Afriky a Tichomoří. Pokud jde o jednotlivá odvětví, nejvíce obav mají poskytovatelé životního pojištění a také pojištění majetku a úrazového pojištění. Výkonný ředitel jedné z největších britských pojišťoven specializovaných na životní pojištění v průzkumu uvedl: „Regulace stále více narušuje naše podnikání, zabírá čím dál více času a musíme vyplňovat čím dál více formulářů. A to navzdory výrokům o tom, že jde o důležité zásady, a ne o administrativu.“ Více než 80 % respondentů z oblasti pojišťovnictví tvořili vedoucí pracovníci nebo ředitelé. Průzkum Banana Skins se letos poprvé zaměřil na rizika v pojišťovnictví a zjištěné výsledky přesně korespondují s loňským průzkumem, který byl věnován bankovnictví. I banky považují již dva roky přemíru regulace za největší riziko. David Lascelles, vedoucí průzkumu, uvedl „Přemíra regulace je evidentně zásadní problém pro většinu finančních institucí, nejen pro banky, a zřejmě se stává globálním fenoménem.“ Martin Hrdý, konzultant v oddělení Auditorských služeb PricewaterhouseCoopers ČR, řekl „Prostředí v České republice je do značné míry ovlivněno nedávnou změnou regulátora z Ministerstva financí ČR na Českou národní banku a očekávaným sbližováním přístupů k dohledu nad finančními institucemi. Lze očekávat, že regulatorní požadavky na pojistný trh v České republice budou v následujících letech citelnější i v souvislosti s očekávaným zavedením konceptu kapitálových požadavků pro pojišťovny podle Solvency II. Je pravděpodobné, že finanční instituce budou, v souladu s novými regulatorními požadavky, nuceny k implementaci pokročilých systémů řízení rizik, které však mohou v konečném důsledku zefektivnit jejich podnikání.” Dalšími významnými riziky v pojišťovnictví jsou podle průzkumu přírodní katastrofy a změny klimatu, které způsobují stále větší škody na majetku a lidských životech, především v hustě obydlených oblastech. Poskytovatelé životního pojištění vidí velké riziko v tom, že lidé se dožívají stále vyššího věku a je těžké vytvářet předpoklady pro tvorbu cen životního pojištění. Tradiční trh s pojištěním nemovitostí a úrazového pojištění v současnosti slábne. Respondenti uvádí, že pro udržení výnosů jsou ochotni více riskovat, snižovat ceny a zmírňovat podmínky v pojistných smlouvách. To ale může ohrozit dlouhodobou ziskovost odvětví, neboť pojišťovny si tak mohou zvyšovat budoucí rizika, která se mohou projevit až za několik let. Problematická je i kvalita řízení v pojišťovnictví. Respondenti si nejsou jisti, zda zvládnou rostoucí regulační požadavky, novou konkurenci, technologické změny a inovaci produktů. Pojišťovny se také obávají, že jejich obor není v současnosti dostatečně atraktivní pro nové pracovníky. Podobně jako regulace jsou i problémy s řízením globálním jevem. Mezi provozní rizika patří modernizace zázemí (back office) a technologií. Mnoho pojišťoven má zastaralé technologie, některé dokonce ještě pracují s dokumenty v papírové formě. To snižuje jejich konkurenceschopnost vůči lépe vybaveným konkurentům z řad bank a institucí využívajících internet. I když studie identifikuje řadu významných rizik, zjistila, že jen tři procenta respondentů se necítí být na ně dostatečně připravena. Více než 20 % respondentů má za to, že pojišťovny jsou připraveny dobře, zbytek dotázaných na tuto otázku neuměl odpovědět.