Ve čtvrtek o tom informoval předseda správní rady Fondu pojištění vkladů Josef Tauber.

Do nového limitu, který zvyšuje novela zákona o bankách schválená letos v květnu, se vejde 95 procent všech klientů bank a pojišťoven v Česku. V praxi to znamená, že v případě krachu jejich banky, dostanou zpátky všechny své peníze. Novela totiž mimo jiné zrušila i povinnou desetiprocentní spoluúčast klientů.

"Další výraznou změnou je zkrácení lhůty pro zahájení výplat náhrad vkladů. Doposud měl Fond pojištění vkladů (FPV) na zahájení výplat tři měsíce, nově bude muset FPV začít s výplatami nejpozději do 20 dnů od chvíle, kdy Česká národní banka označí banku za insolventní," přiblížil novinku Tauber.

Roli výplatních míst budou v podobných případech plnit pobočky České spořitelny, Komerční banky a GE Money Bank, klienti zkrachovalé banky tak své peníze získají zpátky na více než 1300 pobočkách po celé republice. Přihlásit se však musí do tří let od vyhlášení krachu. Dříve na to přitom měli o dva roky více.

Pro klienty pobočky zahraniční banky přináší novela také to, že v případě krachu této banky už nemusí cestovat do země, kde sídlí. Peníze dostane zpátky přímo v Česku.

Evropské komisi však ani tyto změny nestačí, sama navrhuje další opatření. Nejviditelnějším je další zkrácení lhůty z 20 dnů na sedm pro běžné účty a 21 dnů pro ostatní vklady. Proti tomu se zástupci České republiky i českého FPV ostře postavili. Nejprve je prý nutné analyzovat dopady současného snížení a teprve pak je možné uvažovat o případném dalším snížení lhůty. Za technicky špatně proveditelný a rizikový považuje Tauber také požadavek na vyšší objem rezerv ve fondech systémů pojištění vkladů, který počítá se zpětným výběrem příspěvků ve výši až 0,5 procenta celkových vkladů. "Mohlo by to mít negativní dopad na likviditu i na stabilitu bankovního systému v krizové situaci," poznamenal Tauber.

Čeští zástupci pak nesouhlasí ani s uvažovanou možností vzájemného půjčování prostředků mezi jednotlivými systémy pojištění vkladů, což považují za první stupeň k vytvoření jednotného celoevropského fondu pojištění vkladů. "V praxi by návrh vedl k tomu, že pokud by se nějakému fondu ze země EU nedostávalo peněz na výplatu klientů zkrachovalé banky, tak by všechny fondy pojištění vkladů z ostatních zemí EU měly povinnost půjčit mu adekvátní částku," prohlásil Tauber.

Pojištěné instituce odvádí do FPV od letošního července každé čtvrtletí příspěvky ve výši 0,04 procenta, respektive 0,02 procenta z průměrného objemu pojištěných vkladů za předchozí čtvrtletí (dříve odváděly 0,1 procenta, respektive 0,05 procenta jednou ročně). V roce 2009 odvedly pojištěné instituce do fondu 1,79 miliardy korun, letos celkový příspěvek dosáhl 3,72 miliardy korun. V příštím roce by takto měl fond podle odhadů získat 3,25 miliardy korun.

V současné době fond hospodaří se zhruba 20 miliardami korun. Cílem přitom je nashromáždění rezervy rovnající se 1,5 procentu pojištěných vkladů. Podle Taubera by se to mohlo podařit do osmi až deseti let, pokud do té doby žádná z pojištěných institucí nezkrachuje.

V České republice je u FPV aktuálně pojištěno 17 bank, pět stavebních spořitelen a 15 družstevních záložen. Některé banky jsou však pojištěny v zemích, odkud pochází jejich mateřské společnosti. Hypoteční, finanční i ekonomickou krizi posledních měsíců český bankovní sektor přestál bez větších otřesů. Zatím k poslednímu krachu banky v Česku došlo v roce 2003, kdy padla malá Plzeňská banka. Krátce před tím zkrachovala Union banka, což mělo podstatně větší dopad, FPV musel tehdy klientům vyplatit přes 12 miliard korun.

-Filip Sušanka, Mediafax