Pro polovinu evropských zaměstnanců je přijatelné neetické podnikatelské chování, pokud to podniku pomůže přežít ekonomickou krizi. Podle průzkumu téměř polovina Čechů (43 %) považuje úplatek za získání nové či udržení stávající zakázky za omluvitelný, což je mnohem více než evropský průměr (25 %).

„Průzkum ukázal, že zaměstnanci evropských společností se k projevům neetického jednání stavějí s nebezpečnou tolerantností. Je alarmující, jak velkému procentu respondentů nevadí úplatek v případě možnosti získat novou zakázku. Navíc, 13 procent evropských vrcholových manažerů považuje zkreslování hospodářských výsledků v zájmu ekonomického přežití společnosti za zcela ospravedlnitelné,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka Ernst & Young v České republice.

Co se týče pohledu evropských zaměstnanců na možnost podvodů v rámci jejich podniku, téměř 20 procent z nich je přesvědčeno, že v jejich společnosti k žádným podvodům nedochází. Češi si už tak jistí nejsou, myslí si to pouze 6 % respondentů.

Velký problém bude ještě větší 

Ekonomická krize odhaluje řadu podvodů, které by se v době hospodářského růstu možná podařilo i zakrýt. „Management má v dnešních ekonomických podmínkách za úlohu splnit finanční cíle společnosti. Zvyšující se tlaky na dosažení plánovaných tržeb a zisků představují velice silný motiv k podvodům,“ říká Magdalena Souček.

„Riziko představují i prodeje nebo fúze podniků. Časté změny v organizační struktuře nebo nejasné kompetence a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců vytvářejí příležitosti pro podvody i v období ekonomické prosperity, natož pak v době, kdy se ekonomika potýká s recesí,“ dodává Markus Lohmeier, vedoucí oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro Českou republiku.

Propouštění v souvislosti s fúzí je považováno za hlavní důvod zvyšujícího se rizika podvodu všude v Evropě, ale v Čechách zastává tento názor až 84 % respondentů.

Více než polovina dotázaných zaměstnanců v Evropě předpokládá, že v následujících několika letech se počet případů podvodů zvýší. Tento názor zastává i 40 % českých respondentů. Ve snížení počtu podvodů věří pouhých 8 % oslovených Evropanů.

Management je součástí problému 

Respondenti průzkumu jsou přesvědčeni, že vrcholový management – místo aby šel příkladem – se sám chová neeticky. Více než dvě třetiny Evropanů pochybují o poctivosti vedoucích pracovníků. Pouze 13 % dotazovaných Čechů věří, že jejich vedení jedná vždy čestně a dokonce až 64 % je přesvědčeno, že jejich management je ochoten dělat ústupky v oblasti etiky, aby v těžkých časech splnil ekonomické cíle. Důvěra je nízká i v případě dalších zemí.

Nedůvěra v management podle průzkumu vede ke zvýšeným očekáváním zaměstnanců od regulačních orgánů a sice, že by se jejich dohled měl do budoucna v zájmu snížení rizika podvodu zpřísnit. Regulační orgány by podle nich měly lépe chránit zaměstnance a dohlédnout na to, aby vedení firem proti podvodům bojovalo s větším nasazením. 83 % českých zaměstnanců si myslí, že by členové statutárních orgánů měli nést za případy hospodářské kriminality, osobní zodpovědnost.

„Bohužel se ukázalo, že vrcholový management společností přimhouří nad podplácením nebo nad zkreslováním finančních údajů oči častěji než pracovníci na nižších úrovních,“ vysvětluje Markus Lohmeier, vedoucí oddělení investigativních služeb a řešení sporů Ernst & Young pro Českou republiku.

Nicméně 33 % Čechů je přesvědčeno, že jejich společnost v posledních letech boj proti hospodářské kriminalitě posílila. Nejběžnějším nástrojem v tomto úsilí je podle nich interní audit, přísnější kontroly a sledování výdajů, externí audit a přijetí etického kodexu. Magdalena Souček však dodává, že na všech těchto špatných zprávách o podvodech může být paradoxně i něco dobrého: „Současná ekonomická krize by mohla přispět k tomu, že se potřebné změny zavedou mnohem rychleji a efektivněji. Všechno ale závisí na managementu společností a na tom, zda podnikne rychlé a rozhodné kroky k opětovnému posílení významu a důležitosti čestného a poctivého jednání.“