Respondenti průzkumu, mezi které patří i stovka předních světových analytiků, považují dopady úvěrové krize a celosvětovou recesi za nejzávažnější podnikatelská rizika v roce 2009. Tato rizika odsunula z loňské první příčky např. regulaci a shodu se zákonnými požadavky. Zpráva však potvrzuje, že byla významně přehodnocena i rizika týkající se poměru rozložení vlivu mezi zavedenými a rozvíjejícími se trhy, zastaralých obchodních modelů nebo rizika ohrožující dobrou pověst.

John Murphy, globální partner Ernst & Young pro trhy, říká: „Čas na diskuzi o podnikatelských rizicích nebyl nikdy vhodnější než právě teď. Nestabilita trhů vzrostla a s ní i podnikatelská rizika. To, že se některá z těchto rizik umístila v žebříčku tak vysoko, se dalo předpokládat. Přesto nás překvapilo do jaké míry manažeři věří, že tato rizika společně ohrožují vlastní životaschopnost podniků. Mnohá rizika, kterým firmy v současné době čelí, jsou navzájem propojená jako například těžká dostupnost úvěrů, regulace a shoda se zákonnými požadavky, prohlubující se recese, snižování nákladů a rizika týkající se dobré pověsti.“

Žebříček 10 hlavních rizik v roce 2009

(pořadí z roku 2008 je uvedeno v závorkách):

1. Úvěrová krize (2)

2. Regulace a shoda se zákonnými požadavky (1)

3. Prohlubující se recese (-) (Tato kategorie obsahuje makroekonomické faktory včetně potíží firem generovat příjmy a snižovat náklady)

4. Radikální ekologizace (9)

5. Netradiční hráči (16) (Tato kategorie zahrnuje firmy vstupující na trh z příbuzných trhů nebo vzdálených lokací)

6. Snižování nákladů (7)

7. Využití talentu (11)

8. Realizace aliancí a transakcí (7)

9. Zastaralost obchodních modelů (-)

10. Rizika ohrožující dobrou pověst (22)

Noví hráči již představují větší riziko

Rizika spojená se vstupem nových nebo netradičních konkurentů na trh se posunula ze 16. místa v roce 2008 na 5. místo v roce 2009. Konkurence roste z různých důvodů, jednak kvůli technickému pokroku nebo díky změnám v místních předpisech a legislativě. Postupující konvergence v telekomunikačním a technologickém oboru, boj o zákazníky mezi bankami a pojišťovnami a zvyšující se konkurenceschopnost rozvíjejících se trhů nabízejí v některých sektorech příležitosti pro nové konkurenty, kteří chtějí zaujmout podíl na trhu a ohrozit pozici tradičních hráčů.

„Nová konkurence z jiných odvětví nebo vzdálených trhů se vzrůstající měrou považuje mezi tradičními společnostmi za hrozbu, a jsou-li firmy oslabené, například v důsledku ekonomické krize, stávají se ještě zranitelnější. Rostoucí role těchto netradičních hráčů byla vidět i před krizí a ta velmi pravděpodobně jejich nástup ještě urychlí,“ říká Jan Fanta, partner oddělení podnikového poradenství a řízení rizik Ernst & Young v České republice.

Nepoužitelné obchodní modely

Technologický pokrok a rychlé změny ve všech odvětvích průmyslu vedou k tomu, že se tradiční obchodní modely stávají zastaralými, což nutí firmy změnit své podnikové strategie a struktury. Význam rizik vyplývajících ze zastaralých obchodních modelů potvrzuje i fakt, že se letos objevila v žebříčku nově, a to na 9. příčce.

„Tyto změny mohou ohrozit podniky více způsoby,“ vysvětluje Jan Fanta. „Nejdůležitějším faktorem při zavádění nových obchodních modelů bude schopnost udržet současnou úroveň výnosů. Zřejmé je to například v sektoru sdělovacích prostředků, kde jsou někteří hráči ochotni nabídnout obsah i služby zadarmo. Tento přístup znamená obrovské riziko pro udržení tradičních výnosů a tržního podílu zavedených hráčů, a nutí je přijímat nové modely.“

Ohrožení dobré pověsti

Pověst řady průmyslových odvětví je stále více ohrožena klesající důvěrou veřejnosti.
V řebříčku podnikatelských rizik se ohrožení dobré pověsti firmy přesunulo z 22. místa na 10. Také klimatické a ekologické otázky přímo ohrožují firemní pověst a značku.

 „Například pro firmy podnikající v odvětvích s vysokými emisemi CO² může být jejich schopnost nebo neschopnost vytvořit obraz firmy odpovědné vůči životnímu prostředí opravdu klíčová. To se odráží ve vzestupu radikální ekologizace v pořadí podnikatelských rizik,“ říká Jan Fanta.

  „Podnikatelská rizika se mění spolu s vnějšími podmínkami, proto je důležité, aby firmy zaujaly k rizikům, které jim hrozí, strategický přístup a dbaly na to, aby se jejich plány vyvíjely v souladu s aktuálním vývojem jejich prostředí. Podnikatelé by měly v souvislosti s dopady současné hospodářské situace hodnotit rizika nikoli jako oddělené, samostatné vlivy, ale jako vzájemně propojený celek.V nestálých dobách je taková sebekázeň potřebná víc než kdy jindy,“ dodává Jan Fanta.