Každá smlouva totiž musí obsahovat určité náležitosti, mezi které patří i uvedení ceny za poskytnuté plnění. Dodavatelé, kteří ve smlouvách uvedli konečnou cenu bez rozlišení toho, jaká její část představuje cenu za plnění a jaká část představuje DPH, o čtyřprocentní rozdíl přijdou.

"Uvedení ceny za dodání zboží či služby je velmi zásadní součástí každé smlouvy, a to jak pro dodavatele, tak i odběratele. Obchodní zákoník v podstatě vyžaduje, aby cena plnění byla ve smlouvě uvedena, či aby byl ve smlouvě alespoň uveden způsob určení ceny. V případě, že toto není dodrženo, obě strany riskují, že smlouva bude shledána neplatnou. To neplatí v případech, kdy je ze smlouvy jasné, že strany mají zájem uzavřít smlouvu i bez určení ceny. V takovém případě je odběratel povinen uhradit cenu obvyklou," upozornil Jan Vych z advokátní kanceláře Vych&Partners.

Určení ceny za plnění s odkazem na cenu obvyklou není příliš časté. S čím se však podle Vicha často setkat lze, je nesprávné ošetření skutečnosti, zda je cena ve smlouvě uvedena včetně daně z přidané hodnoty či bez ní. Ze současných už konstantních rozhodnutí soudů je přitom jasně dáno, že není-li ve smlouvě uvedeno, zda požadovaná cena za dodávku je včetně či bez daně z přidané hodnoty, platí, že jde o cenu konečnou, tedy obsahující v sobě už daň z přidané hodnoty v souladu s platnou legislativou.

"V takovém případě pak dodavatel není oprávněn požadovat jakékoli navýšení ceny. Tedy: pokud bude dodavatel plátcem daně z přidané hodnoty, což je v obchodních vztazích obvyklé, je nanejvýše vhodné, aby cena uvedená ve smlouvě byla vyjádřena včetně daně z přidané hodnoty," poznamenal Vych.

Zároveň je podle něj nutné uvědomit si, že sazby daně z přidané hodnoty podléhají změnám v důsledku změny legislativy. "Sazba daně, která se udává při navázání obchodní spolupráce, už nemusí být platná v jejím průběhu, z čehož mohou vznikat další problémy. Z toho důvodu je vhodné uvádět ve smlouvě především cenu bez daně z přidané hodnoty. Tedy takovou cenu, která zůstane dodavateli poté, co odvede za své plnění daň z přidané hodnoty," upozornil Vych s tím, že dále je pak vhodné ve smlouvě uvést, že k této ceně bude připočtena daň z přidané hodnoty ve výši, jakou předepisuje platná legislativa.

"Už spíše informativně je možné uvést sazbu daně z přidané hodnoty aktuální v době uzavření smlouvy a tomu odpovídající výši daně z přidané hodnoty, která bude objednateli vyúčtována. Je ale důležité uvést, že tato sazba bude změněna v průběhu účinnosti smlouvy v závislosti na legislativních změnách, a že tedy konečná výše vyúčtované DPH se může při změně sazeb lišit. Takovou formulaci smlouvy považuji za velmi užitečnou zejména v déle trvajících smlouvách na opakující se plnění či u smluv, které předpokládají vznik povinnosti vyúčtovat daň připadané hodnoty až déle po uzavření smlouvy, typicky například u smluv o výstavbě. Jedině taková konstrukce ochrání dodavatele zboží či služeb před negativními důsledky růstu sazeb daně z přidané hodnoty na výši plnění, které tito dodavatelé získají," doporučil Vych.

Obecně lze podle něj doporučit, aby dodavatelé věnovali úpravě cenových podmínek, za kterých budou své plnění dodávat, patřičnou pozornost. Platí totiž, že v zásadě jakákoli možnost zvýšení ceny plnění za dodávky musí vyplývat ze smluvních ujednání.

-Filip Sušanka | MED